„Sběratelství před rokem 1989 bylo „únikovou aktivitou, sbírky pohlednic z exotických krajin nahrazovaly cestování,“ vzpomíná Luboš Čech, předseda Klubu sběratelů kuriozit. Ten je dosud největším sběratelským klubem v České republice

Kolik členů měl KSK před rokem 1989, kolik zahrnoval oborů a jaké?

Před rokem 1989 byl počet členů omezen na 1.000 a počet sběratelských oborů byl přes 200. Největší byly tyto obory: pohlednice, modely a figurky, pivní suvenýry, kapesní kalendáříky, a dále již menší obory, jako čajové obaly a visačky, čepelkové obaly, čokoládové obaly, kuřácké potřeby, likérové a vinné etikety, papírové ubrousky, sýrové etikety, žvýkačkové obaly a mnohé další.

Jak spolu sběratelé napříč republikou komunikovali?

V tehdejší době byla nejrozšířenější komunikací samozřejmě ta písemná, dále setkávání na sběratelských burzách a výstavách.

Převažoval vzájemný prodej nebo výměna?

V 60. a 70. letech minulého století převažovala spíše výměna sběratelského materiálu.

Kde byly největší burzy a kdo je organizoval?

Klub sběratelů kuriozit pořádal svoji první sběratelskou burzu 28. 1. 1968 a největší klubové burzy byly v 70. letech, kdy například na dvoudenní burzu Ústředním kulturním domě železničářů v roce 1976 přišlo 1.800 návštěvníků.

Jaké přinášelo členství v oficiální organizaci, jako byl KSK sběrateli výhody?

Hlavní výhodou členství v oficiální organizaci bylo to, že měl kontakt s ostatními sběrateli, mohl se zúčastňovat burz a tím mít přehled o svém sběratelském oboru. Také získával informace v klubovém časopisu a ostatních materiálech, do časopisu mohl přispívat a účastnit se na výstavách.

Jak se sběratelské zboží oceňovalo a jak se určovala jeho pravost?

Před rokem 1989 se sběratelům ještě „věřilo“, i když to neplatilo stoprocentně. Byly k dispozici sběratelské katalogy u známek, mincí i medailí.

Zasahovala do sběratelského života nějak státní moc?

Do sběratelského života jistě zasahovala státní moc. Přece jenom KSK fungoval pod zřizovateli, jako třeba Obvodní kulturní dům na P-3 nebo Ústřední dům armády, a proto se musela dodržovat určitá pravidla.  Sběratelský klub nemohl být samostatný.

Jak fungoval kontakt se sběrateli směrem na „Východ“ a jak směrem na „Západ“?

Kontakty do zahraničí byly omezené. Často se stávalo, že naši členové se psali o sběratelské předměty zahraničí a zásilky jim byly zadržovány, často je i neobdržely. KSK pořádal na konci 80. let i výstavy v Budapešti a Berlíně.

Jaké vidíte největší rozdíly mezi sbíráním před rokem 1989 a dnes?

Sběratelství před rokem 1989 bylo vlastně „únikovou aktivitou“, stejně jako třeba chalupaření, kutilství či podobné činnosti. Sbírky pohlednic z exotických krajin nahrazovaly cestování. Sběratelé měli omezené možnosti a mohli se věnovat většinou jen československým materiálům. Sběratelské předměty se více vyměňovaly, než kupovaly, a sběratelství se věnovalo podstatně více osob. Důležité byly i osobní kontakty.

Dnes je sběratelství o penězích a internetu. Dají se vytvořit špičkové sbírky, aniž by člověk odešel od svého počítače. To ale vyžaduje ale právě ty peníze. I na sběratelských burzách se spíše prodává a nakupuje, než mění. Jsou však obory, u kterých stále přetrvává výměna a osobní kontakt mezi sběrateli. Počet sběratelů stále klesá, to souvisí s novými možnosti po roce 1989. Tak lidé sbírají raději osobní zážitky a než exotiku na pohlednicích.

Jindřich Jirásek, foto: Klub sběratelů kuriozit

Rozhovor vznikl jako podklad pro článek speciálu „80.léta aneb posledních 10 let ČSSR“ časopisu Týden.

Historie a současnost klubu

Klub sběratelů kuriozit je v současnosti největším sběratelským klubem v České republice a má 1000 členů, kteří se zabývají více než 200 sběratelskými obory. Větší skupiny sběratelů tvoří sekce a obory, které mají své odborné garanty z řad zkušených sběratelů. Velkou část členské základny tvoří sběratelé, kteří se zabývají originálními tématy a jejich sbírky jsou v řadě případů i mezinárodně známé. Byl založen v roce 1965 skupinou pražských sběratelů. Brzy se stal klubem celostátním a v průběhu let se orientoval na netradiční sběratelské obory. Svou činnost rozvíjel v několika kulturních zařízeních a od roku 1993 je samostatným občanským sdružením. Vydává klubový časopis Sběratel, který vychází 4x ročně a přináší odborné články o sběratelství, informace o termínech sběratelských setkání v rámci celé republiky, klubové zprávy a inzerci. Po dobu své činnosti vydal několik desítek odborných sběratelských publikací.  Velká setkání sběratelů, které klub pořádá, navštíví ročně 10 000 návštěvníků.

Více informací najdete zde – www.sberatel-ksk.cz

• netradiční sběratelské obory
• sběratelské kluby
• sběratelské rarity
• zajímaví sběratelé

Související články