Právnické rady
Právní rady týkající se sběratelství pro portál SBERATEL.info připravuje renomovaná advokátní kancelář Krejčí & Růžková, kterou najdete v Pařížské ulici 21 na Praze 1. Pokud řešíte dotaz, který se týká práva a sběratelství napište nám na [email protected].
Sbíráním v oboru numismatiky se zabývám již druhým rokem, a má sbírka začala nabývat na hodnotě. Rád bych se Vás zeptal, co je vše potřeba k tomu abych řádně podle regulí mince sbíral se souladem zákonu, na internetu jsem se dočetl, že může hrozit, že bych o sbírku přišel, proto bych rád věděl v jakém smyslu je to míněno, zda-li si schovávat paragony od numismatických obchodů popř. jestli minci získám z aukce, kde od toho nemám žádný doklad, jak se pak tedy řeší tato vzniklá situace.
J. H., Pardubice
Zaprvé bych chtěl zmínit riziko v případě nákupu/výměny mince získané trestnou činností. V takovém případě, ať už vědomě či nevědomě, budou takto získané mince propadnuty. Při vědomém obchodu by se jednalo o podílnictví dle § 214 zákona č. 40/2009. Poté soud rozlišuje škodu dle § 138 trestního zákoníku, a to do 5 000, 25 000, 50 000, 500 000 a 5 000 000. Při nevědomém obchodu by byly mince pravděpodobně pouze propadnuty.
Dále bych chtěl upozornit na daňovou povinnost v případě prodeje těchto mincí. Daní se rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, a to dle zákona č. 586/1992 Sb.
Poslední důležitou zmínku, kterou bych rád předeslal je, že jako účastník dražby v zahraničí při vývozu mincí existuje povinnost opatřit si osvědčení podle zákona č. 71/1994 Sb. – o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. Konkrétně pro následující položky:
XIV. Předměty z oboru numismatiky mimo předmětů uvedených v bodě II. doba vzniku
- razidla starší 50 let
- mince, papírová platidla, nouzová platidla kovová, papírová, keramická i jiná, cenné papíry, např. akcie, podílové listy
nebo kolky, úvěrové doklady a doklady bezhotovostního styku (++) starší 50 let
- faleristické doklady, řády, vyznamenání (+) starší 50 let
- plakety, medaile, žetony, známky (+) starší 50 let
Přeji hezký den a spoustu mincí
Ing. David Šimek, AK Krejčí & Růžková
Jaké zákony upravují účast na aukci?
Účast na aukci sběratelských předmětů či obecně jakýkoliv jiný druh aukce se řídí především zákonem o veřejných dražbách č. 26/2000 Sb., občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. a specifickými ujednáními, která jsou součástí tzv. aukčních řádů. Aukční řády zajišťují dispozitivitu právního jednání, spojeného s realizací veřejné dražby a jsou tudíž blíže specifikovány pro konkrétní případy. Nelze tedy s přesností předpokládat, jaká ujednání mohou jednotlivé dražební řády obsahovat, avšak pokud při veřejné dražbě (aukci sběratelských předmětů) taková listina existuje, měli by s ní být účastníci jednání předem seznámeni.
Co když koupím na aukci padělek?
Ve věci vydražení padělku se lze odvolat na výše zmíněná pravidla, ujednaná pro jednotlivé aukce, kdy může být pro takové situace stanovena finanční záloha, dražební jistota či podána jiná záruka. S určitostí se však pro případ vydražení padělku či falzifikátu lze spoléhat pouze na ochranu v podobě občanského soudního řádu a s tím spojeného případného občanskoprávního sporu.
Martin Tefr, AK Krejčí & Růžková
Upravují oblast sběratelství nějaké speciální zákony?
Sběratelství spadá do oblasti soukromého práva, a tudíž nejvýznamnějším předpisem, upravujícím tyto vztahy, je občanský zákoník, neboli zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zejména upravuje vlastnické právo, způsoby jeho vzniku a zániku, převody vlastnického práva, apod. Další významnou oblastí je právo závazkové, obzvláště pak smluvní, které je také upravené především v občanském zákoníku. Pro oblast sběratelství jsou pak významné speciální předpisy jako například puncovní zákon (zákon č. 539/1992 Sb.), který upravuje mimo jiné práva a povinnosti výrobců a prodejců výrobků z drahých kovů. Sběratelé různých předmětů, jejichž držení či nakládání s nimi podléhá veřejnoprávní regulaci, by se pak měli seznámit i s příslušnými předpisy v dané oblasti, příkladem může být zákon o zbraních (zákon č. 119/2002 Sb.), který upravuje držení, nakládání, nabývání a další oblasti týkající se zbraní a střeliva.
Michal Drobílek, AK Krejčí & Růžková
Koupil jsem v dobré víře sběratelský předmět a později se ukázalo, že se jedná o kradenou věc – musím ji bez náhrady vrátit původnímu majiteli?
V právu je tento problém označován jako nabytí vlastnictví od neoprávněného a je komplexně upraven v občanském zákoníku. Obecně občanský zákoník připouští nabytí vlastnictví od neoprávněného (tj. nevlastníka) pokud je nabyvatel v dobré víře, že předmět nabývá od vlastníka, a za předpokladu splnění dalších podmínek, především se musí jednat o věc, která nepodléhá veřejné evidenci (tak jsou například zcela vyloučeny nemovitosti, které jsou evidovány v katastru nemovitostí) a dále, nabyvatel musí mít k nabytí předmětu řádný titul. Výjimkou, kdy je více chráněn původní vlastník předmětu před nabyvatelem, je situaci, kdy si nabyvatel pořizuje již použitý předmět od podnikatele, který s takovými použitými věcmi obchoduje v rámci své běžné obchodní činnosti (typicky autobazary, zastavárny). V takovém případě se původní vlastník může vůči nabyvateli domáhat svého vlastnictví, musí však prokázat, že pozbyl předmět ztrátou nebo mu byl svémocně odňat, a zároveň od té doby neuplynula doba tří let. Pokud původní vlastník uspěje, musí mu být předmět vydán, a to bez náhrady. Nabyvatel se pak samozřejmě může domáhat náhrady škody na tom, od koho věc získal.
Michal Drobílek, AK Krejčí & Růžková
Chci svoji sbírku zapůjčit na výstavu do muzea – na co bych neměl zapomenout ve smlouvě s muzeem?
Předně je třeba si rozmyslet, jestli máme v úmyslu sbírku zapůjčit úplatně či bezúplatně. Pokud budeme požadovat určité protiplnění za zapůjčenou sbírku, smlouva se bude řídit ustanovením o nájmu podle ustanovení § 2201 a násl., občanského zákoníku. V druhém případě se bude jednat o výpůjčku, kterou nalezneme pod ustanovením § 2193 a násl. téhož předpisu. V obou případech však musíme mít na paměti několik základních skutečností, které by ve smlouvě neměly chybět: 1) Identifikace smluvních stran; 2) podrobná specifikace půjčených artefaktů, včetně popisu aktuálního stavu; 3) určení, kdo odpovídá a kdo hradí přepravu sbírky; 4) u nájemní smlouvy je potřeba si přesně specifikovat cenu; 5) důrazně je třeba doporučit smluvní úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou na půjčených artefaktech, včetně jejich odcizení 6) v neposlední řadě je třeba ujednat, na jakou dobu je sbírka půjčena. Tento výčet není možné chápat jako úplný, ale pouze jako orientační přehled nejdůležitějších smluvních ujednání, které je třeba mít na mysli při tvorbě takové smlouvy.
Filip Hrkal, AK Krejčí & Růžková
Koupil jsem sběratelský předmět na aukci na internetu – jaké právní vztahy takovou koupi provázejí? Např. ohledně možné reklamace…
Zcela zásadní v takovém případě je, s kým smlouvu uzavírám. V případě, že jako nepodnikající fyzická osoba uzavírám smlouvu s podnikatelem v rámci jeho obchodní činnosti, dopadá na takovou smlouvu ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách. Spotřebitel je pak vůči podnikateli mnohem více chráněn. Může například odstoupit od smlouvy do 14 dnů i bez udání důvodů. Prodávající má také zákonnou odpovědnost za vadné plnění. V případě, že prodávající bude plnit vadně, může kupující vůči němu uplatnit práva z vadného plnění. Tomuto jednání se říká reklamace. Při reklamaci musí kupující vadné plnění nejprve prodávajícímu oznámit (vytknout), a to bez zbytečného odkladu, co je mohl při dostatečné péči zjistit, nejdéle však do dvou let od odevzdání věci. V případě řádného uplatnění má poté kupující právo na odstranění vady, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo v nejzávažnějších případech může od smlouvy odstoupit.
Michal Drobílek, AK Krejčí & Růžková
Sbírka a dědictví – upravuje tento vztah nějak zákon?
Jak již bylo napsáno v první otázce, základní právní předpis, který dopadá na oblast sběratelství, je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tento také komplexně upravuje dědické právo, které je obsaženo v jeho Hlavě III. Spolu se sběratelskou činností vznikají vlastnická práva, která jsou esenciální podmínkou pro možnost nabití nebo zanechání dědictví. Dědit můžeme hned třemi způsoby: na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Sbírka a její jednotlivé části se neliší od kterékoliv jiné pozůstalosti a lze ji za života komukoli odkázat či pro ni stanovit závazný způsob užití po vlastníkově smrti, například určení k veřejně prospěšnému účelu. Výjimku tvoří dědictví věcí, které podléhají veřejnoprávní regulaci. Typicky se bude jednat o zbraně, jejichž držení a nakládání s nimi je podmíněno získáním zbrojního průkazu. V případě, že dědic zbraní nemá potřebné oprávnění, nemůže s nimi nakládat ani je držet, přestože se stává jejich vlastníkem. Standardně zbraně budou uloženy v policejní úschově. Jejich vlastník si poté může pořídit zbrojní průkaz a zbraně si legálně registrovat na své jméno, nebo může zbraně prodat.
Filip Hrkal, AK Krejčí & Růžková
Vykopal jsem na zahradě starou minci – mohu si ji nechat?
Při jakémkoli nálezu předmětu, jehož vlastník není znám, má nálezce povinnost jej oznámit obci, ve které k nálezu došlo. To platí i v případě nálezu věci na svém pozemku, a to z toho důvodu, že podle zvláštních právních předpisů může věc přímo ze zákona náležet do vlastnictví státu, obce či kraje. Takovým zvláštním předpisem je například zákon o státní památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb.), podle kterého veškeré archeologické nálezy náleží do vlastnictví obce, kraje či státu. Pokud se na daný nález tyto zvláštní předpisy nevztahují a není-li zřejmé, komu věc patří, připadne do vlastnictví nálezce, případně vlastníka pozemku, kde byla daná věc nalezena.
Michal Drobílek, AK Krejčí & Růžková
Kancelář
- Adresa: Praha 1, Josefov, Pařížská 204/21, PSČ 110 00
- Telefon: (+420) 224 815 292
- Fax: (+420) 224 815 289(290)
Mobilní telefony
- Tomáš Krejčí: (+420) 604 549 613
- Ivana Růžková: (+420) 605 444 441
Elektronická pošta
Sběratelské aukce
