Do Liberce dorazí Červený Mauritius, Alfons Mucha i Indická pošta

Výstava je spojena s prodejním sběratelským Expem a přehlídkou Polar salon, která se koná v různých zemích světa vždy jednou za tři roky. Celkem bude v Liberci k vidění na 1200 filatelistických exponátů a řada světových rarit a unikátů.

Doprovodného prodejního sběratelského Expa, jež se koná na stejném místě, se vedle České pošty, poštovních správ z Indie a Německa účastní například aukční domy Felzmann z Německa a Feldman ze Švýcarska, velký výběr poštovních známek nabídne sběratelům německý dealer Holger Tietz, Tristain Brittain z Velké Británie nebo přední obchodník z filatelií z Francie Vinncenes.

V pátek od 14:00 hod. bude možné získat podpis akademického malíře Pavla Sivka, autora poštovní známky, kterou k výstavě vydává Česká pošta (na obrázku). V sobotu pak dorazí do Liberce na autogramiádu kosmonauti Vladimír Remek, Ivan Bella, Michal Fulier, kteří uvedou sekci věnovanou výzkumu vesmíru a pilotovaným kosmickým letům. Po celou dobu akce bude na stánku sberatelshop.cz přítomen Radek Novák, autor knihy „Poštovní známky – koníček, nebo investice?“, která zde bude také v prodeji.

Červený Mauritius ze sbírek českého filatelisty

Největším lákadlem Evropské výstavy Liberec 2022 je bezpochyby možnost vidět jednu z nejvzácnějších známek světa „Červený Mauritius – POST OFFICE – 1847“. Má nominální hodnotu 1 penny a byla vydána 21. září 1847. Hodnota byla určena na vyplacení dopisů v místní přepravě, použity byly například při zasílání pozvánek na slavný ples pořádaný 30. září 1847 manželkou mauricijského guvérnéra Lady Elisabeth Gomm v hlavním městě Mauricia Port Louis. Z původního nákladu 500 kusů se jich do dnešních dnů dochovalo pouze 15. Vystavený exemplář se od roku 2015 nachází ve sbírce českého filatelisty.

První novinová známka světa pochází z Rakouska – Uherska

Raritou je také kompletní tiskový list první novinové známky světa – „Modrý Merkur“. Novinová známka vydaná v modré barvě je považována za první novinovou známku světa. Rakouské císařství, jehož součástí byly i české země, zavedlo jako první stát na světě vyplacení novinových zásilek novinovými známkami. Známka byla vydána k 1. lednu 1851. Používána byla v Rakousku a také v Lombardsku a Benátsku.

Do dnešních dnů jsou zachovány pouze dva kompletní archy a jeden 80-ti blok, který se nachází v Poštovním muzeu v Praze. Arch byl mnoho let uložen ve vídeňském poštovním archívu. Oba kompletní archy a 80-ti blok pochází z období počátku tisku novinových známek ve stejném typu Ib. V modré barvě byly vydány celkem ve třech základních typech a platnost byla ukončena 31. května 1864.

Všechny nepoužité známky ve větších blocích, které nebyly poštovně použity, jsou velmi vzácné. Vysvětluje to fakt, že tato známka nebyla běžně prodávána veřejnosti na poštovních přepážkách. Byla určena jen pro administrace vydavatelů novinových titulů nebo poštovním zaměstnancům, kteří měli na starost vyplacení novinových zásilek.

Vystavena bude také první známka světa Black Penny

Jedná se o známku, která byla použita první den platnosti, tedy 6. května 1840. Obálka byla odeslána z Londýna do Hastingsu. S čitelným ručním odesílacím razítkem „TP HOLLOWAY Rd“. Známka má v rozích písmena JK, která označují její polohu v archu a je tištěna z tiskové desky 1a, což dokládá její pravost. Nalepená známka má 3 velmi široké okraje (známka se totiž z archu stříhala).

Lehké černé razítko „maltézského kříže“, kterým byly znehodnocovány známky. Příchozí razítko z 6l května dokládá použití v první den. Do dnešního dne je známo 75 obdobných dopisů, nebo výstřižků z nich.

Jak vznikal motiv první československé známky? Hlavně žádnou stranu „nepříjemně hryznout“

Poštovní muzeum vystavuje jeden z pokladů ze svých sbírek – návrhy Alfonse Muchy na první československé známky z roku 1918. V té době přední filatelisté J. Lešetický a J. Šula jménem Ministerstva pošt a telegrafů navštívili Alfonse Muchu s žádostí, zda by do rána druhého dne nemohl připravit návrh na první československé známky. Jak na to sám výtvarník vzpomínal v roce 1928 v časopise Český filatelista?

„Mluvili jsme spolu o námětech, navrhl jsem Osvobozenou vlast – ale z důvodů oportunních a po poradě v úřadě vrátil se pan Lešetický s návrhem, aby ani Hus ani Sokol ani nic podobného, co by mohlo některou stranu nepříjemně hryznout, do kombinace nepřicházelo, a aby se zobrazily jednoduše Hradčany. Já jsem zatím k výběru podal několik alternativ – Sokola, Vlast a snad ještě něco jiného – už se nepamatuji. Vzal jsem tedy Hradčany do práce. Aby alespoň nějak myšlenky svobody tam bylo vzpomenuto, dal jsem za chrámem vystupovati paprskům nové záře, která v konečné reprodukci vzala na sebe formu slunce.“

Alfons Mucha vysvětlil i smysl některých dalších detailů kresby. Lipové lístky představují symbol slovanství, představují naše země, z nich střední, největší jsou Čechy. Holubice jsou znázorněním víry a naděje v budoucnost. Srdce vyjadřují mírumilovnost a snášenlivost našeho lidu.

Polar salon ukáže originály od Scotta i Amundsena

Součástí akce je také samostatná výstava Polar salon Liberec 2022, která představí největší rarity tzv. polární filatelie. Ta se zabývá filatelistickým materiálem s polární tematikou, tj. s arktickým a antarktickým charakterem. Jde o organizovanou mezinárodní filatelistickou aktivitu zahájenou v polovině 50. let minulého století. Na výstavách je možné vidět materiály z této oblasti, což je zajímavé nejen pro ty, kdo se jí zabývají, ale i pro ty, kdo se chtějí více dozvědět něco z polární historie.

Polární filatelie zahrnuje expedice všeho druhu, části aerofilatelie a vojenské poštovní historie, tématické okruhy, tedy předměty s polárním zaměřením či geografické okruhy, tj. předměty z tradičních polárních míst.

 Návštěvníci uvidí exponáty z těchto pěti hlavních kategorií v celé šíři od nejranějších poštovních dokladů až po zajímavé současné prezentace polárních témat. Bude to prostě jedinečná příležitost prohlédnout si mimořádné polární materiály na jednom místě.

A nebudou chybět ani dokumenty spojené se dvěma slavnými soupeři při cestě na Jižní pól.

“Fram-Expeditionen“ je oficiální expediční obálka odeslaná vedoucím expedice Roaldem Amundsenem jeho bratrovi Gustavovi v Kristianii. „Odeslal Roald Amundsen, z cesty na jižní pól“, zaslaná z Buenos Aires 22. dubna 1911″.

„1910-13 Britská (Terra Nova) antarktická expedice“ je zase dopis poslaný a orazítkovaný kapitánem Robertem Falconem Scottem, RN na mysu Evans, 9. února 1911. Jedná se o jeden z prvních datumů poslaných z Antarktidy, se speciálním přetiskem poštovní známky pro Scottovu expediční poštu (přetištěné známky Nového Zélandu).

Vystaveny budou také novodobé polární známky a různé polární artefakty.

Evropská výstava poštovních známek Liberec 2022 i všechny její doprovodné akce jsou přístupny po celou dobu konání zdarma a přímo na místě je možné zakoupit řadu suvenýrů emitovaných přímo k výstavě.

Více o akci se dozvíte zde.

jj, foto: Evropská výstava poštovních známek Liberec 2022  a archiv

• filatelie
• filatelistické výstavy
• rarity

Související články