Česká země vydala své poklady: Unikátní nálezy mincí ohromují odborníky

Nevyčíslitelnou hodnotu má i 12 zlatých keltských mincí objevených v lednu na Rakovnicku. Muzeum T. G. M. Rakovník a České muzeum stříbra v Kutné Hoře pro oba poklady vybudují expozice a ukážou je veřejnosti. Expozice pro rakovnický poklad má vzniknout do dvou let v prostorách muzea v Rakovníku.

Středověký mincovní depot z Kutnohorska má být poprvé vystaven příští rok od léta do prosince

“Bude záležet hlavně na postupu konzervačních prací, protože mincí je přes 2000 kusů a my je budeme potřebovat všechny očistit a preventivně nakonzervovat. Potom budeme usilovat o proměnu stávající expozice, aby tam tento depot mohl být vystaven trvale,” řekla ředitelka muzea stříbra Lenka Mazačová. Rakovnický poklad podle Elznicové Mikeskové už žádnou péči odborníků nepotřebuje.

První keltskou zlatou minci objevil na Rakovnicku účastník muzejních přednášek Oldřich Štefek, když se šel projít s detektorem kovů do lesa. Nález hned oznámil archeoložce Kateřině Blažkové z muzea. “Volal jsem Katce a řekl jí, ať se posadí. A pak už se to rozjelo,” zavzpomínal Štefek. Archeologové místo prozkoumali, zabezpečili a vyzvedli dalších 11 kusů.

Odborný posudek Národního muzea potvrdil, že jde o soubor unikátních bójských ražeb z konce střední doby laténské. Pro muzeum představuje nález zlatých mincí už druhý významný objev za poslední roky. Jeho spolupracovníci našli v roce 2020 na Rakovnicku zlatý poklad zdobený kameny.

Stříbrný poklad z Kutnohorska objevila na poli žena se zájmem o historii, která si přeje zůstat v anonymitě.

Odborníci mezi mincemi identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků, krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. Mince mají za sebou zatím jen omytí a jednoduché čištění. “Rádi bychom je zrentgenovali, abychom viděli jejich hloubkový stav, půjdou určitě na metalurgickou analýzu, abychom viděli, odkud stříbro pochází, odkud se dostalo do Čech a z čeho se mince vyrazily, protože v této době se v Kutné Hoře ještě nerazilo,” podotkla Mazačová.

Předpokládá se, že šlo o žold, který kdosi uložil do země. „Ten objem peněz je tak velký, že musel v oběhu chybět, byla to znatelná díra v rozpočtu. Nebyla to suma dostupná běžnému smrtelníkovi. Za to by se dala pořídit vybavená vesnice nebo poddanské město. Je to tak velký objem peněz, jako když člověk vyhraje miliony ve sportce,“ dodala Mazačová.

Po čtyřech letech skončilo dokumentování mincovního pokladu ze Svitavska

Jedná se o poklad nalezený v roce 2020 ve Vysokém u Jevíčka na Svitavsku. Odborníci dokumentovali přes 7000 mincí ze 17. století. Patřily zřejmě movitému obchodníkovi.

“Pro muzeum to byla mimořádná výzva. Poklady se nacházejí, ale mají desítky nebo stovky kusů, ne tisíce,” řekl ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš.

Několik měsíců trvalo vyzvednutí depotu ze země. Nálezce na své polnosti uviděl rozrytou hlínu a v ní mince, našel jich 225. Spěchal s nimi za archeology, kteří pak zjistili, že jde o mimořádný poklad.

“Rychle se to rozneslo, volali jsme na pomoc policii, aby jsme místo ochránili před rabovači, kteří tam přišli. Naši najatí detektoráři, kteří nám pomáhali mince hledat, v noci drželi hlídky,” řekla archeoložka Jana Němcová z litomyšlského muzea, spoluautorka katalogu nalezených mincí.

Odborníci pak mince konzervovali, restaurovali a dokumentovali, vznikl tak rozsáhlý katalog. V místě nebylo osídlení, někdo si tam mince od 20. let 17. století několik desítek let zakopával do tenkostěnných nádob. Nejmladší mince jsou z roku 1671.

“Za třicetileté války vojska rabovala, protože nedostávala žold. Toto období je proto bohaté na depoty. Morava nebyla klidná ani po válce, stále hrozilo, že tam někdo vtrhne,” řekla numismatička Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea v Brně, spoluautorka katalogu.

Poklad se nacházel v terénní vlně, severně od dnešní obce

 Na mimořádný nález tam dnes poukazuje informační cedule. Místo se během několika staletí nezměnilo, polní cesty jsou na stejném místě, proto poklad také nenarušila stavební činnost. Půdu rozryly až zemědělské stroje a poklad odhalily.

V pokladu bylo 12 zlatých a přes 7000 stříbrných mincí. Šlo o slušný majetek, za který by se dalo pořídit 40 krav. Mezi mincemi je nejčastější tříkrejcar, který byl nejoblíbenějším platidlem té doby.

Jsou v něm také tolarové a dukátové ražby, protože vlastníkem mincí byl nejspíš obchodník, mince pocházejí z různých zemí. Razili je panovníci, soukromníci. Vzácné jsou mince Albrechta z Valdštejna, nejvzácnější je půltolar knížete Sedmihradska Gabriela Betlena.

Poklad patří Pardubickému kraji, je to dané zákonem, protože se našel na jeho území. Jeho hodnota je vyčíslená na 14,1 milionu korun, nálezce dostal odměnu 560.000 korun. Vystaven byl v Litomyšli v roce 2021. “Poklad je ve správě muzea. Je stále v Brně, kde se bude dál zpracovávat, speciálně balit, v dohledné době doputuje do našich sbírek. Aktuálně neplánujeme výstavu, ale budeme ho průběžně využívat k výstavní činnosti,” řekl Klimeš.

JJ, ČTK, ilustrační foto: Shutterstock a Muzeum

• mince
• Poklad

Související články