Mince a medaile ze sbírky Jiřího Fucimana vydražila o uplynulém víkendu společnost Antium Aurum, kterou Fucimanovi dědicové aukcí pověřili. Nejcennějším draženým předmětem byla zlatá medaile Dokončení stavby Chrámu sv. Víta z roku 1929, která se prodala za 90.000 eur (zhruba 2,3 milionu Kč) bez aukční přirážky. Podle majitele Antium Aurum Pavla Kroužka se dražby zúčastnili také kupci z USA a Japonska.
Majitel firmy HaS, která dodává součástky výrobcům elektroniky, vytvořil u svého podniku v Dolní Čermné muzeum historických rádií. Karel Hrodek 32 let pracoval v Tesle Lanškroun a k výrobkům socialistického podniku má stále blízký vztah, i kvůli jejich designu. Jeho sbírka se ale neomezuje jen na ně, zahrnuje i historické kusy světových značek. Zajímavostí jsou například dvě rádia lidově zvaná Goebbelsova tlama, která nemohla přijímat některé frekvence.
„Mince patří se svým zhodnocením mezi nejvýkonnější alternativní investice, v posledních letech zájem o ně stoupá,“ napsaly Hospodářské noviny. Výhodou mincí nebo známek podle autora článku je, že investor může začínat s nižšími částkami než v případě investic do aut nebo diamantů. A jak uvedla agentura Reuters, od roku 2005 připisují diamanty průměrné roční zhodnocení ve výši 14 procent. Dobrý výnos nabízí i smaragdy, rubíny, tanzanity nebo turmalíny.
Jiří Fuciman se několik desítek let zaměřoval především na budování kolekce mincí a medailí z období Habsburské monarchie. Sbírka ale obsahuje i vzácné tolarové ražby, ražené na českém území (Praha, Jáchymov, Kutná Hora). Sbírku bude dražit firma ANTIUM AURUM, a to na jarní aukci 5. května v hotelu Four Seasons v Praze.
Celková hodnota vydražených mincí při víkendové aukci unikátní sbírky vzácných mincí a medailí s vyobrazením císaře Františka Josefa I. dosáhla 114 milionů korun. ČTK to řekl Elizej Macho z pořádajícího aukčního domu Macho & Chlapovič. O aukci byl podle něj mezi investory mimořádný zájem, zúčastnily se jí stovky sběratelů z Evropy, Asie a Ameriky. Mince byly draženy jednotlivě.
Na venkovní ploše Retro muzea Na statku v Brně-Dolních Heršpicích najdou nově návštěvníci i dobový stánek PNS, dětské hřiště, camping nebo třeba původní čerpací stanici. Muzeum má v současné době dvě části, retro a veteráni. Exponáty v rodinném zařízení jsou rozmístěny na ploše více než 1000 metrů čtverečních, prezentují běžný život z období 50. až 90. let minulého století a techniky států bývalé RVHP.
Nová edice příležitostných poštovních známek bude patřit českému designu. První z nich je věnována architektu Janu Kaplickému. Je na ní připomenut nerealizovaný návrh nové budovy Národní knihovny v Praze na Letné. Grafický designér Alan Záruba zpracoval původní skicu poštovní známky z deníku Jana Kaplického, v níž architekt v roce 2007 navrhl možnou podobu Národní knihovny.
Česká národní banka se zřejmě dočká nové možnosti vydávat kromě pamětních mincí také pamětní bankovky a obchodní mince. Novelu zákona, která to umožňuje, schválila Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a poté ji dostane k podpisu prezident. Pamětní bankovkou bude tuzemská bankovka určená ke sběratelským účelům. První taková bankovka by se měla objevit v příštím roce při 100. výročí československé měny.
Téměř třináctiprocentní meziroční nárůst loni zaznamenal český aukční trh s uměním. Sběratelé a investoři za umělecká díla v aukcích dali 1,42 miliardy korun, v roce 2016 to bylo 1,26 miliardy korun. ČTK to řekl Jan Skřivánek ze specializovaného serveru Artplus.cz. Kupce loni našlo asi 10.000 děl, což je přibližně polovina nabízených. Za deset let se obrat tuzemských aukcí více než zdvojnásobil.
Klapku z filmu Spalující touha z roku 1999, vínově červenou bundu, kterou nosil herec Jack Nicholson v hororu Osvícení z roku 1980, a řadu dalších předmětů spojených s tvorbou amerického režiséra Stanleyho Kubricka bude 27. března dražit turínská aukční síň Astebolaffi ze sbírky režisérova bývalého asistenta Emilia D'Alessandra a jeho ženy Janette.
Na 700 rádií má ve své sbírce pětašedesátiletý Josef Jonášek z Hulína na Kroměřížsku. Nejstarší pocházejí ze 20. let minulého století. První rádio podědil v mládí po babičce. A když se rozbilo, dokázal je úspěšně opravit. Historická rádia shromažďuje už téměř 40 let, část z jeho sbírky je nyní vystavena v hulínském informačním centru.
Rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919, považovaná za nejvzácnější československou známku, se v dražbě společnosti Burda Auction prodala nakonec za 7,8 milionu korun (bez aukční přirážky). Odhadovaná cena byla přitom pět až sedm milionů. Známka byla součástí sbírky filatelisty Ludvíka Pytlíčka, který ji koncem 90. let získal za 2,6 milionu korun. Její původní nominální hodnota byla čtyři koruny.
Nejkrásnější českou poštovní známkou loňského roku jsou „Korunovační klenoty“ výtvarníků Jaromíra a Libuše Knotkových. Na druhém místě se umístila známka s obrazem Paola Veroneseho – Sv. Kateřina, kterou do rytiny převedl Miloš Ondráček a na třetím pak motiv věnovaný výročí 300 let od narození císařovny Marie Terezie malíře Jindřicha Ulricha a opět rytce Miloše Ondráčka. Anketu vyhlásila již po pětadvacáté Česká pošta společně s deníkem Právo a odborným časopisem Filatelie.
Nejvzácnější československá známka se v aukční síni Burda Auction v Obecním domě prodala za 7,8 milionu korun (bez aukční přirážky). Její odhadní cena přitom byla pět až sedm milionů. Původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919 měla hodnotu čtyři koruny. Známka byla součástí sbírky filatelisty Ludvíka Pytlíčka, který ji koncem 90. let získal za 2,6 milionu korun.
Při měnové odluce před 25 lety, kdy se československé koruny měnily za české, se během pěti dnů vyměnily bankovky v hodnotě kolem 100 miliard korun. ČTK to řekl historik Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR. Rozdělením Československa přišlo Česko také o tehdejší státní mincovnu ve slovenské Kremnici, první české peníze se proto razily v německém Hamburku a kanadském Winnipegu.
Čepice Nicolae Ceaušeska, jeho vyobrazení s Draculou i toaletní papír - tyto a dalších přibližně 250 předmětů spojených s bývalým rumunským komunistickým diktátorem se dnes dražily v Bukurešti. Internetová aukce se konala u příležitosti 100. výročí Ceaušeskova narození.
Stavebnice Lego v posledních letech nejen úspěšně expandovaly z hračkáren do prakticky všech odvětví showbyznysu, ale staly se také oblíbenou kratochvílí fandů alternativních investic. Zejména pro pány – investory je to příjemné spojení záliby z dětství se seriózním nástrojem pro zhodnocování financí. Nejznámějším českým sběratelem Lega, který z něj udělal funkční byznys, je analytik finanční skupiny J&T Michal Šnobr, který jak píše deník E15, už „investoval do svých milovaných lego kostiček desítky milionů korun“. V článku najdete vedle zkušeností dalších českých sběratelů také aktuální žebříček nejhodnotnějších stavebnic Lega.
Sběratel Alois Urbánek má přes 2800 pohlednic s obrázky Josefa Lady. Je to jejich největší sbírka. Vlastní rarity jako je série pohlednic vydaných v Japonsku, nebo nejstarší Ladovu vydanou pohlednici z roku 1910. Oficiálně první pohlednice Josefa Lady vyšla až v roce 1917. "Jenže v roce 1910 Lada ilustroval knihu Karla Viky Fatalis a pohlednice pravděpodobně vznikly tak, že si je udělali tiskaři z obrázků z knihy. „Ta z mé sbírky byla poslaná v roce 1913, je tak oficiálně nejstarší a mám ji jediný. Druhou vlastní ještě Ladův vnuk, avšak ta neprošla poštou," říká Urbánek, který žije v Pasohlávkách a je také členem českého fanklubu Beatles.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže z Prahy, který si chtěl pořídit dvě útočné pušky typu kalašnikov. Zdůvodnil to svou sběratelskou vášní. Policie mu v roce 2011 neudělila sběratelskou výjimku, neuspěl pak ani se správní žalobou. Ústavní soud jeho stížnost označil za neopodstatněnou.
Kromě Česka a Slovenska si letos řadou výstav, koncertů, vědeckých přednášek a dalších kulturních akcí připomenou sté výročí konce první světové války a rozpadu habsburské monarchie také v Rakousku. Vrcholem oslav vzniku alpské republiky bude na podzim otevření unikátního muzea rakouských dějin v hlavním městě. Připomínat si letos Rakušané budou také řadu dalších osmičkových výročí. Výstavy se budou věnovat například i stému výročí úmrtí malířů Egona Schieleho, Gustava Klimta či architekta Otty Wagnera.