V prodeji je první česká pamětní bankovka i nové příležitostné dvacetikoruny. Na Pražském hradě je pak k vidění zlatá mince v hodnotě 100 milionů korun

Po letech velmi konzervativní „sběratelské politiky“, kdy se komunikace ČNB se sběrateli odehrávala jen v rámci emisí pamětních mincí, představuje přelom loňského a letošního roku doslova sběratelskou smršť. A jak se podle ohlasu, který vzbudila loňská emise pamětních dvacetikorun, zdá, vykročila Česká národní banka správným směrem.

Eva Hašková bude také autorkou poštovní známky ke stému výročí měny, kterou Česká pošta plánuje na duben.

Nově emitované mince mají na rubové straně portrét prvního ministra financí Aloise Rašína, jeho pozdějšího nástupce Karla Engliše a prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila. 20korunové mince vydané v loňském roce nesly portréty T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a Edvarda Beneše. Raženo je 200 000 kusů od každé a bude je možné získat také později v mimořádné sadě v běžné i proof kvalitě. „Je to vzácnost, ale dostupná,“ komentuje emisi mincí Jaroslav Moravec hlavní metodik ochrany platidel České národní banky.

Přetisk na bankovce bude s výročním logem České národní banky, které obsahuje text a letopočty “ČNB” “1919” “100 let” “Kč” “2019”.

Měla vyjít už v roce 2000, ale bránil tomu zákon

Pamětní stokorunová bankovka s portrétem Aloise Rašína se bude prodávat za cenu zhruba desetinásobně vyšší, než je její nominál a zájemci si ji mohou zakoupit pouze u smluvních partnerů ČNB (jejich seznam je na webových stránkách banky).

Autorkou bankovky je výtvarnice Eva Hašková a není bez zajímavosti, že bude podepsána také pod poštovní známkou vydanou ke stému výročí měny, kterou chystá na začátek dubna Česká pošta. „Prvně jsme o pamětní bankovce uvažovali už v roce 2000, kdy měla mít nominální hodnotu 2000 Kč,“ vzpomíná Jaroslav Moravec, „ale tehdy nám to zákon o ČNB neumožňoval“. Zákon se nakonec podařilo změnit až v loňském roce. I když teď ČNB může vydávat vedle pamětních mincí také bankovky, další se podle Jaroslava Moravce dočkáme až v horizontu několika let: „Není to něco, co bychom dělali každý rok.“  Výhledově v ČNB uvažují o 150. výročí narození Viléma Pospíšila, který byl v letech 1926 až 1934 guvernérem tehdy nově vzniklé Národní banky Československé, a to připadá na rok 2023.

Jaroslav Moravec je náš přední odborník na papírová platidla a mince.

Na výstavě budou k vidění bankovky od Muchy i Švabinského

V rámci expozice „100 let česko-slovenské koruny“ v Císařské konírně Pražského hradu si mohou návštěvníci prohlédnout vzácné československé mince a papírové peníze, zlaté slitky, medaile či originální návrhy československých bankovek od Alfonse Muchy nebo Maxe Švabinského. „Výstava mapuje dějiny České národní banky a všech jejích předchůdců a historii tuzemských platidel. Návštěvníci se mohou dozvědět řadu zajímavostí,“ říká Jaroslav Moravec.. Například až do roku 1989 vydával mince stát a ČNB jen bankovky, oboje vydává až od roku 1990.

A proč se  „národní měna“ neslavila v roce 2018 stejně jako založení státu? „ V roce 1918 se nestačilo nic stihnout, takže zákon o oddělení měny byl přijat až v únoru 1919, proto i oslavy spadají až do letošního roku,“ vysvětluje Jaroslav Moravec. Česká národní banka tak letos oficiálně slaví 100. výročí zavedení československé měny, její peněžní jednotky československé koruny a uvedení jejích platidel do peněžního oběhu.

Standardní vstupné na výstavu je 100 Kč. Pro děti od šesti do 16 let, studenty a seniory nad 65 let platí snížené vstupné 50 Kč. Cena rodinné vstupenky je 200 Kč. Vstupenky je možné objednat zde.

Dá se s druhou největší mincí světa zaplatit v obchodě?

Největším lákadlem výstavy je ale určitě zlatá „stomilionová“ mince, která je dílem akademického sochaře Vladimíra Oppla. Ten se podle komise ČNB, která vybírala z několika motivů různých autorů, nejlépe zhostil zadaného námětu, kdy na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919 a současnost logem ČNB.  „Dlouho jsme zvažovali, jak přilákat širokou veřejnost na plánovanou výstavu a nakonec padlo rozhodnutí emitovat zmíněnou minci. Je vytvořena ze zlata České národní banky a zlato bylo mimo jiné vybráno symbolicky i proto, že vznik československé měny spadá do období snah o obnovení zlatého standardu, tedy krytí oběhu bankovek zlatem.“ říká Jaroslav Moravec.

Obří mince s nominální hodnotou 100 milionů korun se vyrábí v jediném exempláři, i když švýcarská slévárna firmy Metalor Technologies v říjnu vyrobila dva odlitky z ryzího zlata o hmotnosti kolem 270 kilogramů. Vybrán byl jeden, z něhož ve vídeňské mincovně více než polovinu hmotnosti ubraly frézy. V jablonecké České mincovně pak dokončili cizelérské a rytecké úpravy, na minci se vystřídala více než desítka nejzkušenějších lidí. K tomu, aby těžký kus zlata obrátili, potřebovali dokonce malý jeřáb. “Je to výjimečná mince, není vyrobena ražbou ani tlakovým lisováním, tak jak se dělají běžné mince a medaile. Nejprve byl vyroben zlatý polotovar a posléze došlo k odfrézování reliéfu na dnešní podobu, která pak byla v České mincovně povrchově upravována,” popisuje postup výroby Jaroslav Moravec.

Větší než naše zlatá mince je na celém světě jen australská mince z roku 2011 s průměrem 78 centimetrů a váhou přes tunu. Její nominální hodnota je jeden milion australských dolarů (dnes 16,4 milionu Kč), ale hodnota zlata v ní je podle nynějších cen tohoto kovu několikanásobně větší.

Česká mince nebude na prodej. A jestli vás přesto láká představa, jak půlmetrovou minci valíte uličkou k vyděšené pokladní v supermarketu, budete možná zklamáni. „Panuje legenda, že s pamětní mincí České národní banky můžete v její nominální hodnotě běžně zaplatit v obchodě, ale ono to tak úplně není,“ usmívá se Jaroslav Moravec. „Do roku 1989 se dalo pamětními mincemi  opravdu platit, po roce 1990 to ale platí jen u bankovek. Pamětní mince obchodníci přijmout nemusí, jediný kdo je musí povinně přijmout, jsou banky.“ Není asi třeba dodávat, že vzhledem k tomu, že pamětní mince ČNB mají daleko větší hodnotu než jejich nominál, by to byl holý nerozum.

Výstavou oslavy nekončí, chystá se třeba bimetalová mince

Pro sběratele chystá ČNB ještě do prázdnin další „lahůdky“. Na začátku března dá do prodeje zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč s názvem „Zavedení československé měny“ a 10. dubna bimetalovou minci s nominální hodnotou 2000 Kč. Mince ponese zlatou inlej s replikou československé korunové mince z roku 1922 ve stříbrném korpusu. Ta připomíná vznik československé koruny coby peněžní jednotky nového státu.

Na červenec pak připadne další důležité datum, a to sto let od zahájení vydávání československých platidel. K tomuto výročí ČNB vydá pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 500 Kč. Na konci  roku 2018 2018 pak  vyšla reprezentativní knižní publikace s názvem 100 let česko-slovenské koruny, kterou připravil kolektiv autorů pod vedením viceguvernéra Vladimíra Tomšíka.

Rekordní zlatou minci vydali v Austrálii, váží dokonce tunu

• Rekordní zlatou minci odlili v roce 2012 v Austrálii, v průměru měří 78 centimetrů a je tlustá 11 centimetrů. Váží více než tunu a přestože byla její nominální hodnota jeden milion australských dolarů (dnes 16,4 milionu korun), jen hodnota zlata v ní obsaženého je podle současné ceny tohoto kovu téměř 900 milionů korun.

• Na jedné straně australské mince je podobizna britské královny Alžběty II., na druhé pak obrázek klokana. Mince byla vyrobena v mincovně v Perthu u příležitosti zasedání předsedů vlád států britského Společenství, které tehdy královna u protinožců zahajovala.

• Také předchozí rekordman měl na sobě vyražen portrét Alžběty II., vznikl v Kanadské královské mincovně v roce 2007. Z druhé strany mince o průměru 53 centimetrů, tloušťce tří centimetrů a hmotnosti sta kilogramů, jsou tři javorové listy. Její nominální hodnota činí jeden milion kanadských dolarů (17 milionů korun), hodnota drahého kovu je dnes asi pětkrát vyšší.
• Celkem vzniklo šest rekordních kanadských mincí, originál mincovna uložila v Ottawě, následně vyrobila dalších pět kusů pro soukromé zájemce. Jedna z mincí byla v září 2009 krátce vystavena v Obecním domě v Praze v rámci turné po evropských městech. Loni v březnu pak jeden z exemplářů, vystavený v berlínském muzeu, ukradla skupina zlodějů. Policie sice pachatele loni v létě našla, po minci se ale slehla zem. Podle všeho ji totiž zloději rozřezali na malé kusy.

• Za dosud největší evropskou minci bylo považováno zlaté platidlo, které v roce 2004 vyrobili v Rakousku u příležitosti 15. výročí oblíbených zlatých investičních mincí Vídeňských filharmoniků. Obří mince o průměru 37 centimetrů a tloušťce dvou centimetrů váží tisíc trojských uncí (31,103 kilogramu). Její nominální hodnota je 100.000 eur (téměř 2,6 milionu korun), jen hodnota zlata je ale zhruba desetkrát vyšší. Vyrobeno bylo 15 exemplářů, v nedávné minulosti byla mince k vidění i v Praze.
  

  Ke konci loňského roku bylo v oběhu zhruba 2,3 miliardy bankovek a mincí za zhruba 592 miliard Kč.

JJ, ČTK, foto: ČNB, Perth Mint

• bankovky
• investice do sběratelství
• mince
• numismatika

Související články