Sběratelské litografie zachycující tři slavné momenty z historie Československých legií, budou mít premiéru na letošním veletrhu Sběratel. Autorem je Petr Ptáček, tvůrce českých poštovních známek. Členové Klanu sběratelů si je mohou objednat o týden dříve a za speciální cenu.

Pocta československým legionářům bude mít premiéru v sobotu 7. září v 11:00 hod. na veletrhu Sběratel na výstavišti PVA Expo Praha za účasti členů spolku i autora Petra Ptáčka, který zde bude mít krátkou autogramiádu. V prodeji bude také soubor pohlednic s motivy jednotlivých litografií. Do Klanu sběratelů se můžete přihlásit zde – www.klansberatelu.cz.

„Obrněný vlak Orlík na transsibiřské magistrále roku 1919 u vesničky Zima u Irkutska“. V rámci následných bojů čs. legionářů s bolševiky od května 1918 byly obrněné vlaky jedním z nejdůležitějších bojových prostředků naší armády. Orlík je asi nejznámější obrněný vlak Československých legií a aktivně se účastnil bojů na magistrále.

Dobrovolnické jednotky zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války a následně ruské občanské války se do nově vzniklého státu vraceli postupně, poslední oddíly až dva roky po jeho založení. Nejvíce legionářů se do Československa vracelo právě v průběhu roku 1919. Celkem měly jednotky československých zahraničních vojsk přes 140  000 dobrovolníků.  Celý příběh, který litografie zachycují, najdete na internetových stránkách Spolku pro sběratelství a umění – zde.

 „Přelet letounu Tractor nad vladivostockým přístavem.“ Čechoslovákům se v ruských legiích podařilo zformovat také leteckou jednotku, která využívala různé modely a typy letadel. Čtyři stroje Tractor vyrobené v USA doputovaly s legiemi do vlasti. Jeden z nich se zachoval a je zavěšen v dopravní hale Národního technického muzea od roku 1950.

Barevná litografie sloužila až do třicátých let minulého století jako hlavní technika pro průmyslový tisk kvalitních barevných ilustrací a plakátů. Litografii měl v oblibě Alfons Mucha, Picasso, Chagall, Miró, ale také třeba Adolf Born, Oldřich Kulhánek nebo Jiří Bouda.

Techniku kamenotisku založenou na chemických vlastnostech jemnozrnného vápence, který v místech pokreslených mastnou barvou absorbuje tiskařskou barvu, zatím co nepokreslená místa barvu odpuzují, objevil na konci 18. století pražský rodák Alois Senefelder. Litografie Petra Ptáčka vznikaly v legendární nejstarší české litografické dílně v Říční ulici na Praze 1.

Sto signovaných litografií symbolizuje 100 let, která od dramatických událostí uplynulo. Po jejich vytištění byl vápencový kámen opět přebroušen, takže jakýkoliv dotisk je vyloučen.

„Bitva na Bajkalském jezeře“ připomíná jedinou bitvu svedenou válečnými loděmi československé flotily. Bitva se odehrála 16. srpna 1918 v Sibiři na Bajkalském jezeře a skončila drtivým vítězstvím Československých legií.

Nejvíce mne překvapila lodní bitva na jezeře Bajkal

Malíř, ilustrátor a grafik Petr Ptáček tvoří v malbě, kresbě i umělecké grafice. Maluje akrylem a olejem, specializuje se hlavně na techniku litografie. Vedle volných kreseb realizoval knižní ilustrace, grafiku a je vyhledávaným spolupracovníkem oddělení známkové tvorby České pošty, pro kterou realizoval řadu poštovních známek.

 Který ze tří příběhů, které grafické listy zachycují, vás nejvíc oslovil?

Z pohledu výtvarníka zabývajícího se z velké části letectvím to byl zkušební let letounu L.W.F. model V – Tractor nad Sevastopolem. Jeden ze čtyř letounů, které legionáři dovezli do vznikajícího Československa, se zachoval a je možné ho spatřit NTM Praha. Z pohledu mého celoživotního zájmu o historii, zejména dvacátého století, jsem byl osloven a překvapen lodní bitvou na jezeře Bajkal.

 Vaší doménou je technika –  který ze tří strojů se vám maloval nejlépe – loď, letadlo nebo vlak?

Legiovlak, který jsem si chtěl podle známé a pěkné fotografie nakreslit už dlouhou dobu jenom pro sebe do šuplíku.

 Který byl naopak nejtěžší?

Lodní bitva na jezeře Bajkal, bylo těžké vyhledat dobové podklady a najít kompozici, která by vystihla děj, aniž by potřebovala vysvětlivky autora.

 V čem jsou takové tisky zhotovené technikou barevné litografie výjimečné?

Především výše popsanou náročností, kladenou jak na autora, tak na litografa. Litografem je v mém případě Martin Bouda ze slavné linie umělců, který je sám absolventem AVU Praha u profesora Čepeláka.

Dlouhodobě spolupracujete s Českou poštou. Kolik známek jste pro ni už vytvořil?

To je otázka, kterou dostávám často a budu to muset dříve nebo později spočítat, ale zatím jsem to neudělal. Důležité je, že spolupráce funguje k oboustranné spokojenosti.

Jaké poštovní známky jsou v nejbližší době v plánu?

Mohu pouze říci, které známky jsou v realizaci a jedná se o sešitek Svět v oblacích s Electrou 10 A (bude mít premiéru na letošním veletrhu Sběratel), která létala ve dvou strojích pro Baťovu leteckou společnost. Jeden ze strojů odlétl před nacistickou okupací do Kanady, zachoval se a nyní je zpátky v České republice, konkrétně na letišti Točná.

Pro objednání kompletního souboru litografií (po jednom kuse to není možné) pište, prosím, na: [email protected].

JJ, foto: Spolek pro sběratelství a umění, archiv

• investice do sběratelství
• netradiční sběratelské obory
• výtvarné umění

Související články