Seriál: Muž, který „objevil“ Železné hory

Po otci zdědil zájem o přírodu, což jej dovedlo ke studiu na Karlově univerzitě. Zde vystudoval přírodní vědy a geografii se zaměřením na oblíbenou geologii. Tady se potkal a seznámil s profesorem F. Kratochvílem. Ve 34 letech, po ukončení studií, stal se odborným asistentem Geografického ústavu UK, kde působil až do r. 1933 a až do r. 1955 jako gymnaziální profesor vyučoval na školách v Praze, Ústí nad Labem a Čáslavi, kde nakonec po delší nemoci zemřel.

Tolik stručný a na první pohled poněkud fádní životopis, vyvolávající otázku, proč jsem tohoto muže zařadil do této společnosti. Cesta tohoto přírodovědce, klikatící se jeho životem, vedla a narážela v té době na otázky, spjaté s místem, kde žil i s dosud neobjasněnými problémy, spadajícími do jeho odbornosti.

Netýkaly se, jak by se dalo předpokládat, jen geologie – v roce 1950 objevil v malé studánce u Třemošnice vzácný exemplář vodního mlže zvaného Praménka rakouská (Bythinella austriace). Vzniklo tak oficiálně nejmenší chráněné území. V Čáslavské oblasti sledoval výskyt našich pozemních orchidejí a v povodí řeky Doubravy objevil velmi vzácný výskyt kapradinky (pozemní i epifytní) Sleziníku severního (Aspleniaceae). U zříceniny hradu Oheb objevil a popsal lokalitu vzácných plžů, jejichž sbírka ulit by měla být nyní v Národním museu.

Stal se dopisujícím členem Československé akademie věd, přispěl více než 40 odbornými pojednáními, věnoval se i přírodovědné popularizaci v místních časopisech. Avšak největší zásluhou je „objevení“ Železných hor, tohoto komplexu o rozloze pouhých 777 km² s překvapujícím a neobvyklým výskytem okolo sta různých hornin, což je nejen evropský, ale světový unikát.

Culek již před r. 1950 navrhoval, aby Železné hory byly odborně sledovány. Nasbíral množství pečlivě dokumentovaných vzorků hornin a minerálů z více než 200 lokalit, které získával soukromě a bez možnosti přispění techniky jen u příležitostech kopání studní, základů staveb a podobně. Jeho práce o tomto území vznikaly bez odborné podpory, přesto v ní přes tehdejší dobovou ignoraci vytrval a vybudoval základy pro dnešní Geopark Železné hory. Je ostudou a hanbou, že se nedochovala žádná jeho podobizna, ani skupinová fotka, nikde jsem se nedočetl, zda byl ženatý, měl-li děti a na jakou nemoc skonal.

Doktor Culek v r. 1947 napsal práci „Rýžovalo se také na Čáslavsku zlato“ s popisem zlatinek na potoce Brslenka. Na témže místě jsem se o štěstí před pár lety také pokoušel, místo zlata,  jsem ale vykopal překrásné subtilní střepy keltské keramiky – bylo mi jasné, že mě tedy Keltové tady předběhli.

Seriál Velikáni geologie, mineralogie, paleontologie a montanistiky Čech, Moravy a Slovenska, který je exklusivně publikován na portálu sberatel.info připravuje mineralog, soudní znalec a autor Encyklopedie drahých kamenů Karel Mařík, www.gemsmarik.com.

Foto: http://www.naturschutzbund.at,  http://www.geoparkzh.cz

• mineralogie...
• minerály
• Seriál Velikáni geologie
• zkameněliny
• znalec Karel Mařík

Související články