Sberatel.info
25. Februar, 2020
“Je to jeden z věhlasných artefaktů, jako jsou například světlice, (jež z potápějící se lodi vystřelovali),” řekl u soudu oceánograf David Gallo, který působí jako konzultant firmy R.M.S. Titanic. Vyzvednutí telegrafu podle něj není loupež, ale způsob, jak lidem přiblížit odkaz plavidla a uctít pasažéry.
Soudkyně Rebecca Beachová Smithová ale řekla, že pro ni je zatím příliš brzy na to, aby v této záležitosti rozhodla. Chce znát více podrobností, a proto navrhla další termín soudního stání.
Luxusní Titanic se vydal na svou první a zároveň poslední cestu z Anglie do New Yorku. Pozdě večer 14. dubna 1912 ale narazil na ledovec. S pomocí relativně nového Marconiho bezdrátového telegrafu vysílali radisté nouzový signál, který zachytily posádky jiných lodí. “Potřebujeme okamžitou pomoc… narazili jsme na ledovec a potápíme se… vysazujeme ženy do člunů,” zněly vzkazy. Parník se ale ani ne za tři hodiny potopil a z 2208 lidí na palubě se jich zachránilo jen 700.
V roce 1985 mezinárodní tým vedený oceánografem Robertem Ballardem objevil vrak na dně Atlantického oceánu 645 kilometrů od břehů Newfoundlandu. Na sbírku předmětů, které byly z vraku vyneseny, dohlíží společnost R.M.S. Titanic. V boji o povolení zachránit telegraf argumentuje tím, že je to “hlas Titaniku”. Přístroj je v místnosti na palubě u schodiště, na jehož druhé straně se už zřítil sál, kde byla tělocvična. Strop v místnosti s telegrafem se začal drolit.
R.M.S. Titanic má odpůrce v Národním úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA), který v případě vraku jedná jménem veřejnosti a u soudu jej zastupuje úřad virginského prokurátora. Podle něj je požadavek na vytažení telegrafu v rozporu s předchozím soudním rozhodnutím, které zakazuje vynášet věci z paluby nebo do lodi navrtávat otvory. Předměty, jež se podařilo shromáždit dosud, pocházejí z okolí vraku.
Federální prokurátor Kent Porter ve svém stanovisku napsal, že se domnívá, že požadavek týkající se telegrafu nebude poslední a že budou následovat žádosti o možnost odnést z lodi další předměty. Karen Kamudaová, která stojí v čele massachusettské historické společnosti pro Titanic, napsala, že její společnost je proti rušení klidu vraku od roku 1985, jelikož je to pohřebiště. “Jde tu jako vždy o peníze,” stojí v jejím e-mailu.
ČTK, ilustrační foto: archiv