Podzimní výstava v Muzeu literatury ukáže proces tvorby Rychlých šípů
Sberatel.info
16. August, 2024
Památník národního písemnictví/Muzeum literatury chystá velkou výstavu o Jaroslavu Foglarovi. Expozice nabídne návštěvníkům originály prvních náčrtů, scénářů a skic, až po finální výsledek všech komiksů Rychlých šípů vydaných za první republiky.
„Je důležité, že to jsou originály původních skic, původní scénáře jednotlivých komiksů. Takže jdete od představy, scénáře, první skici k definitivě. Vidíte ten vývoj, než to dojde ke čtenáři. Proto tomu říkáme výstavní seriál, protože nemůžeme vystavovat citlivé papírové materiály tři měsíce, ale postupně se během tří měsíců před návštěvníky otevřou všechny, které vyšly za první republiky, v tomto tvůrčím vývoji,” řekl ředitel muzea Michal Stehlík.
Podle Stehlíka nejde materiál, který k Foglarovi a Rychlým šípům mají, počítat na jednotlivé dokumenty. „Můžu říct, že máme 2500 osobních nebo institucionálních fondů. A jeden fond jsou třeba stovky kartonů, je to mnoho kilometrů archiválií,” řekl ředitel. V příštím roce chystá Muzeum literatury výstavní projekt na téma Rainer Maria Rilke.
Kromě výstav Památník národního písemnictví/Muzeum literatury pokračuje v akvizicích, a to zejména z pozůstalostí a od rodinných příslušníků. „Nedávno jsme získali nesmírně cenný materiál, což je deník Jiřího Koláře z let 1957 až 1958. Je to mnoho záznamů, které jsou spojené i s korespondencí i výtvarnými díly. Vyjednáváme i o dalších akvizicích, jako je část materiálů Josefa Škvoreckého nebo Arnošta Lustiga. Do budoucna budeme spíš řešit, jak si poradit s digitalizací,” řekl Stehlík.
Památník národního písemnictví sídlí od roku 2022 v Petschkově vile v Bubenči. S přesunem se také zavedl nový název Muzeum literatury, který se používá souběžně se starým. „Je to taková dichotomie. Řekl bych, že nyní jsme na nějaké křižovatce a v roce 2024 se řekne, jestli se Památník národního písemnictví jako název ukládá do archivu, nebo jestli nám zůstane,” dodal Stehlík.
Stehlík je ředitelem instituce od ledna 2024, funkci převzal po dlouholetém řediteli Zdeňkovi Freislebenovi. Předtím Stehlík pracoval jako náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea.
ČTK, JJ, ilustrační foto:
Sběratelské aukce
