Sberatel.info
6. April, 2017
Absolon je díky nálezům, mezi které patří i Věstonická venuše, považován za jednoho ze světově nejproslulejších archeologů. V expozici je prezentován i jako zakladatel české vědecké fotografie. “Charisma významného objevitele přiblíží osobní cestovní deníky či diář přeplněný adresami všech významných evropských kolegů,” uvedl vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea Petr Kostrhun.
Podle něj muzejníci vybrali kuriozity, které Absolona i Wankla přibližují z lidského hlediska. Kostrhun upozornil například na to, že Absolon, který patřil ke kapacitám v geografii, měl na gymnáziu řadu čtyřek, například ze zeměpisu.
Muzeum vystavuje také akvarely Jindřicha Wankla zachycující krajinu a osídlení Moravského krasu v polovině 19. století. K vidění je i jeho milostný deník, který si psal jako mladý medik. Ručně psané lékařské recepty, mosazný mikroskop nebo nevydané rukopisy poukazují na oblíbeného lékaře a vědce. Zajímavostí je i originál udělení čestného občanství Blanska, které dostal v roce 1886.
Aktuální výstava připomíná 140 let od Absolonova narození a 120 let od Wanklova úmrtí. Lékař, archeolog, speleolog, antropolog a zoolog Jindřich Wankel se narodil 15. července 1821. Prozkoumal a zmapoval řadu jeskyní Moravského krasu. Světovou proslulost získal objevem velkého pohřebiště v Býčí skále, které vešlo ve známost jako “halštatský pohřeb”. Svými výzkumy položil základy moravské paleontologie a zachránil mnoho cenných nálezů.
Jeho vnuk Karel Absolon mimo jiné prozkoumal a pomohl zpřístupnit jeskyně Moravského krasu. Vedl také výzkum pravěkého sídliště lovců mamutů v Dolních Věstonicích, které proslavil především nález Věstonické venuše, prozkoumal i rozsáhlé krasové terény v Chorvatsku a popsal desítky neznámých živočišných druhů z jeskyní. Investoval také do nákupu archeologických nálezů ze zemí západní Evropy. Příkladem jsou 5000 let staré kamenné sekery ze švýcarských osad vsazené do parohových topůrek.