Nové známky: Rytec Heinz by měl z industriálních Vítkovic radost

Autorem známky s podobiznou Bohumila Heinze je výtvarník Michal Novák, nominále je zastoupeno písmenem „B“ (27 Kč). Na kuponech sešitku jsou dva detaily z další Heinzovy tvorby: jeden ze známky k X. všesokolskému sletu a druhý z bojů českých legionářů u francouzské obce Vouziers.

Celkem se tisklo 400 000 kusů známek, které jsou k dispozici ve formě známkového sešitku s osmi známkami. Portrét rytce Bohumila Heinze je doplněn výřezem z jeho díla Cyril a Metoděj.

Bohumil Heinz od třicátých let minulého století navrhoval a vyryl desítky československých poštovních známek a jeho rytecké umění bylo uznáváno nejen u nás, ale i v zahraničí.

Z emisí, které Česká pošta představila na konci loňského roku, by sběratelům určitě neměla uniknout ta věnovaná areálu Vítkovických železáren  od výtvarníka Milana Bauera a rytce Václava Fajta.

Známka se tiskla ofsetem, FDC s detailem vnitřku areálu s charakteristickým potrubím a rourami ale ocelotiskem z ploché desky.

Unikátní soubor industriální architektury je zapsán v seznamu Evropského kulturního dědictví. Památka, někdy také přezdívaná Ostravské Hradčany, je výraznou dominantou Ostravska. Celý komplex je tak rozsáhlý, že bylo třeba vybrat a ztvárnit alespoň charakteristickou část komplexu. Pro známku autor podle svých slov zvolil „něco jako vizuál starých akcií”. Napodobil jej dobovými rámečky. Musel přitom odfiltrovat nové architektonické nástavby, které na původních budovách nebyly.

Historickou radnici a náměstí v Brně připomíná známka od Jana Kavana. Architektura Staré brněnské radnice prošla od podoby původní rychty z roku 1304 mnoha proměnami. Pod názvem radnice je zmiňována až v roce 1373, kdy město Brno získalo vlastní samosprávu. Známka zobrazuje kompoziční montáž, ve které je celek hlavního radničního průčelí včetně věže vložen do detailu spodní části pozdně gotického portálu.

Námětem FDC jsou renesanční arkády radničního nádvoří; do architektonického výřezu je shora vetknut raně barokní městský znak, jehož originál se nachází v křížení žebrových prutů Pilgramova portálu nad průjezdem věže.

Výtvarník Pavel Sivko pak na nové známce, představené v závěru roku 2024, ztvárnil zámek Jaroměřice nad Rokytnou.

Jeho zajímavostí je, na všech dostupných fotografiích je barevně rozdělený. Až při poslední rekonstrukci byl barevně sjednocen. Barokní zámek patří k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Původní středověká tvrz byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu Questenberků v letech 1700–1737.

Portrét Jana Adama z Questenberka v kartuši najdeme na FDC. Připomíná významného člena šlechtického rodu, který se nejen podílel na přestavbě a výstavbě zámku, ale byl i organizátorem kulturního života na zámku.

JJ s použitím materiálů České pošty, foto: Česká pošta

• Česká pošta
• poštovní známky

Verwandte Artikel