„Nekupuji za každou cenu a nepřeplácím…,“ radí autor knihy „Poštovní známky – koníček, nebo investice?“
Sberatel.info
17. Februar, 2021
Radek Novák se známkami neobchoduje, ale vášnivě je sbírá a bedlivě sleduje filatelistický trh. Jak začít sbírat a současně do známek investovat radil nejprve přátelům, ale poté, co začalo zájemců o rady rychle přibývat, rozhodl se napsat o investování do známek knihu. Jedná se o první publikaci na českém trhu, která se tomuto tématu věnuje.
Knihu můžete zakoupit přímo u nás. Objednávku lze vytvořit na konci stránky.
Jak jste se vy osobně dostal ke sbírání známek?
Přes moji babičku – naše rodina měla v Humpolci (dříve se mu přezdívalo český Manchester) továrničku na výrobu látek. Pak nám to komunisté ukradli, ale v domácím archivu zůstala nějaká korespondence.
No, a když mi bylo asi 7 let, tak jsme to s bratrem u babičky objevili a hned nás to zaujalo. Rodinným přítelem byl také jistý pan Jiří Pokorný z Prahy, velký sběratel, který jezdil přes Humpolec pravidelně na svoji chatu do Dačic. A ten mi občas také přivezl pár známek, nebo i poslal poštou. Jeho dopisy mám dodnes schované. Skvělý člověk, už tehdy (kolem roku 1988 mu muselo být kolem 60-70 let) si vždycky vzpomněl na desetiletého kluka…
Sbíral jsem asi do 15 let, pak mne začaly zajímat holky, takže šly známky stranou J. A vrátil jsem se k tomu někdy před 12 lety (ne, že už by mne holky nezajímaly J ) a od té doby mne to nepustilo.
Jak to tak vypadá, asi nezůstalo jen u známek…
Víte, já jsem takový sběratelský blázen. Nejraději bych sbíral všechno. Mám doma 3600 knih (převážně o historii, umění, aristokracii…), strašně se mi líbí mince, bankovky, řády a vyznamenání, nerosty, starožitnosti všeho druhu. Když jsme byli s bratrem malí, tak jsme sbírali i takové nesmysly jako bedny od banánů (i ty mají někdy krásné designy!). Dále igelitové tašky, krabičky od cigaret, krabičky a nálepky od sirek, prostě nač si vzpomenete. Dodnes mám spoustu věcí doma. Naštěstí mám úžasnou ženu, která mi to toleruje.
Živí vás obchodování se známkami?
Ne. Já totiž se známkami neobchoduji, i když to tak z některých mediálních výstupů z posledních měsíců může vypadat. Já pouze investuji svůj volný čas do propagace sběratelství, protože mne to baví. Ale kdybych chtěl, tak bych se obchodováním se známkami v pohodě uživil, stejně jako stovky a tisíce dalších lidí po celém světě. Vždyť jen v ČR je spousta obchodníků, kteří to mají na plný úvazek a živí se tím.
Já mám skvělé zaměstnání, díky kterému si dokáži ušetřit velmi zajímavé peníze na můj koníček. Jistě, občas prodávám nějaké sbírky, to když si třeba někde v aukci nebo od sběratele koupím něco zajímavého, například jedno album známek, ale on trvá na tom, že musím koupit i zbytek, třeba dalších 20 alb. Tak to vezmu vše a ten zbytek obratem pustím dál.
Ale potenciálním zájemcům radíte, jak do známek investovat…
Protože mne známky baví a myslím, že se díky mé databázi a sledování celosvětového trhu velmi dobře vyznám v cenách, tak občas pomáhám různým sběratelům nebo investorům s koupí zajímavých známek. Ne každý se totiž vyzná v zahraničních aukcích, ne každý umí anglicky nebo německy. Dělám to zcela nezištně. A to je také má výhoda, protože sběratelé a investoři, kteří mne znají, vidí, že nejsem obchodník, že mne živí něco jiného, takže na tom nepotřebuji mít žádné marže.
Jako výdělek je pro mne skutečnost, že se tím pořád učím a zdokonaluji, že se mi do rukou dostanou opravdu zajímavé známky, které bych si já nikdy nekoupil (nemůžu mít vše), a že poznám nové fajn lidi. Ne, nejsem žádný Mesiáš, znám pár dalších lidí, kteří takto nezištně svým kolegům pomáhají.
Předpokládám, že si budujete i vlastní sbírku. Na co se zaměřuje?
Ano, pomalu buduji. Mám slušnou sbírku ČSR I přes Böhmen und Mähren po ČR, ale zatím ji nazývám „generální“. Doteď jsem investoval většinu peněz do domu, který mám v rakouské Salzkammergut, kde bydlím se svojí rodinou. Naštěstí už mám skoro splaceno, takže se teď sbírání pořádně rozjede. J Chci se ještě pustit do Německa do roku 1945 a do Rakouska. Ale to jsou hodně veliká sousta, se spoustou rarit, které nikdy mít nebudu. Ale to také není můj cíl. Já mám rád i obyčejné známky. Unikáty Československa také mít nikdy nebudu, protože většinou nejsou na prodej…
A co jste sám sobě poradil jako dobrou investici?
Vedle mých sbírek mám samozřejmě i nějaké vzácnější kusy nakoupené jako investici. Existují stovky až tisíce známek, které jsou vhodné k investičním účelům – je jich tedy příliš málo na to, aby je mohl vlastnit každý.
Představte si, že nějaké, třeba německé, známky existuje jen 100 nebo klidně i 1000 kusů. No a celosvětově existují statisíce sběratelů, kteří sbírají Německo (jen Deutsche Post má podle mých informací stále kolem 130 000 odběratelů novinek!!!). A co je základem sbírání? Zkompletovat nějakou sbírku! Takže každý chce mít i tu známku, které existuje jen 1000 kusů. Tento ohromný převis poptávky nad nabídkou zaručuje neustálý růst cen a slušnou likviditu. Vše, čeho je na trhu méně, než aby to uspokojilo celkovou poptávku, je optimální investice.
Často se na nás na veletrhu Sběratel obrací lidé, že zdědili sbírku známek a chtěli by vědět, jakou má cenu. Co byste jim doporučil?
Pokud sledujete různé skupiny na facebooku, tak víte, že takovéto dotazy tam padají denně. A spousta „rádoby filatelistů“ těmto lidem odpoví: „najdi si online katalog a ceny si tam dohledej“. To je ale ŠPATNĚ! Přesně takto ty lidi odradíte. Filatelie není jen o tom, že vy sám máte skvělé znalosti, ale i o tom, že jste ochoten se o ně podělit a že pomůžete začátečníkům. Já vím, je to otravné, když už to děláte po sté, ale co se dá dělat.
Když mám čas, tak požádám o zaslání pár fotek a vždy nějak rozumně odpovím, ocením. Když je tam něco lepšího, tak navrhnu i schůzku, protože ne vše se dá ocenit podle fotek. Musíme lidem ukázat, že jsme super komunita, že si pomáháme! A ne je odkazovat do horoucích pekel. A to platí pro všechny sběratelské obory, bez rozdílu.
Modrý Mauritius je nejslavnější známka světa. Jaká se vám ale líbí jako umělecké dílo?
Mám rád spoustu starých koloniálních známek s exotickými motivy. Často jsou to haléřové známky, ale krásné. Z těch vzácných (a investičně velmi zajímavých) je basilejská holubička – první tříbarevná známka světa a zároveň první embosovaná známka světa. Naše známky z období první republiky nebo období ČSSR jsou také krásné.
Co vám ve vaší vlastní sbírce ještě chybí a moc byste to chtěl?
Ježíši, toho je! To by byl ohromný seznam. Vždyť mně chybí i některé běžné známky z ČSSR. Můj problém je, že za prvé chci mít ve sbírce jen perfektní kvalitu – tam, kde to jde a za druhé mi musí vyhovovat cena. Nekupuji za každou cenu, nepřeplácím.
Jindřich Jirásek, foto: archiv Radka Nováka
Druhou část rozhovoru s Radkem Novákem přineseme na portálu sberatel.info ve čtvrtek 25. 2.
CHCETE ZÍSKAT KNIHU „Poštovní známky – koníček, nebo investice?“ ZA VÝHODNOU CENU A NAVÍC S VĚNOVÁNÍM OD AUTORA?
VYUŽIJTE SPECIÁLNÍ NABÍDKY PRO ČLENY KLANU SBĚRATELŮ!
Sběratelské aukce
