Sberatel.info
23. April, 2020
Autorem kresby jedovatých hub je Mikuláš Kavan. Známky nesou nominále zastoupené písmenem „B“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní v aktuální ceně 19 Kč. Jedná se o samolepící známky umístěné v sešitku po deseti kusech. Tisklo se ofsetem v nákladu 150 000 kusů sešitků.
Jak připomíná Česká pošta v tiskové zprávě, muchomůrka červená patří k nejznámějším jedovatým houbám, ačkoliv fatální otravy jsou vzácností. Možná je záměna s velmi podobnou muchomůrkou královskou, která je však také jedovatá. Hřib satan je pak největším hřibem, který se vyskytuje na území bývalého Československa. Satan se vyskytuje vzácně v nížinách a pahorkatinách v listnatých lesích na alkalických podkladech v oblastech teplomilné květeny.
Společné vydání EUROPA, jež každý rok iniciuje asociace veřejných evropských poštovních operátorů, je vždy zajímavou přehlídkou toho, jak se zadaného motivu zhostí jednotlivé země. Všechny vydané poštovní známky je pak možné vidět na jednom místě třeba na květnovém filatelistickém veletrhu v německém Essenu. Ten se letos bohužel v důsledku koronavirové krize nekoná.
Jak uvádí Česká pošta, předlohou pro naši emisi je dobový výjev, zobrazující akt převozu pošty prostřednictvím koní a koňského povozu, oproti originálu dokolorovaný s využitím současného zažitého barevného spektra poštovních barev. Symbolicky tak propojuje minulost a současnost poštovnictví na našem území.
Autorem poštovní známky, která byla vytištěna plnobarevným ofsetem v nákladu 108 000 kusů, je výtvarník Jan Maget. Má nominále písmena „E“, které odpovídá ceně za obyčejnou zásilku do zahraničí do 50 g za 39 Kč.
Regulérní pošta, organizovaná doprava zpráv na dnešním území České republiky je spojena s volbou Ferdinanda I. za českého krále a vznikla dokonce dřív, než Habsburk usedl na český trůn, již v roce 1526. Ferdinand I. využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny Taxisů, kteří už od konce 13. století takřka monopolně organizovali poštovní přepravu v severní Itálii a ve velké části Evropy. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes Tábor a dále do vsi Košice, kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na Linec, východní větev vedla přes Jindřichův Hradec a Slavonice dále směrem na Vídeň.
Na obálku prvního dne (FDC) umístil autor na stejnou cestu jako na známce nové dopravní prostředky současných pošťáků.
JJ s využitím materiálů České pošty, foto: Česká pošta