Sberatel.info
16. June, 2021
V cyklu „Krásy naší vlasti“ pak vydává příležitostný poštovní aršík s motivem státního zámku Jezeří, který stojí na pokraji obrovské jámy po bývalém uhelném dolu. Čáp černý zase připomíná výročí tzv. Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů.
Námětem známky, jež připomíná dílo výtvarníka a architekta Bořka Šípka (1949 – 2016) je jeho skleněný objekt z výzdoby Pražského hradu. Autorem výtvarného návrhu je Pavel Sivko a známka, tištěná v nákladu 64 000 kusů, nese nominále „E“, které odpovídá ceně za obyčejnou zásilku po Evropě.
Mezinárodně proslulý český výtvarník, architekt, designér a vysokoškolský učitel se proslavil zejména jako tvůrce skleněných uměleckých objektů a nábytku. V letech 1992 až 2002 působil ve funkci hlavního architekta správy Pražského hradu, kde pracoval na obnově hradních interiérů. Pro tehdejšího prezidenta České republiky Václava Havla vytvořil řadu artefaktů. Podle jeho návrhu vznikly například markýzy nad vstupy do Obrazárny Pražského hradu i hradních kanceláří. Stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi zasáhl do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů.
Jezeří, kde pobýval Johan Wolfgang Goethe nebo Ludwig van Beethoven, důl nakonec „nesežral“
Příležitostný aršík s vyobrazením zámku Jezeří a skalnaté rokle Vlčí jáma navrhl výtvarník Adolf Absolon, autorem rozkresby poštovní známky a rytiny FDC je rytec Martin Srb. Celkem bylo vytištěno 30 000 kusů aršíků 2 700 kusů FDC. Na něm najdeme torzo javoru z původní výsadby Jezeřských zahrad a zálom bývalého dolu sv. Jiří, který je nazýván Ledová jáma.
Zámek Jezeří je jednou z nejzajímavějších památek u nás. Původně středověký hrad de Lacu, jinak i Eisenberg, shlížel ze svahu Krušných hor již od roku 1365. Poté byl upraven na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek zkonfiskován a od roku 1623 se stal majetkem rodu Lobkowiczů.
Zámek byl významným společenským centrem, navštěvovaným známými osobnostmi tehdejšího kulturního života jako byl Johan Wolfgang Goethe či Ludwig van Beethoven, který zde poprvé uvedl svoji Symfonii č. 3 Eroica. Během druhé světové války byl na zámku umístěn strážný oddíl SS, který hlídal zajaté vyšší důstojníky spojeneckých armád. Po válce byl zestátněn a využíván československou armádou. V polovině 80. let byl z důvodu prioritní těžby uhlí určen k likvidaci, k té naštěstí nedošlo.
Nejdéle působící dirigent jednoho souboru v Evropě
Portrét hudebníka a dirigenta Gustava Broma (1921- 1995) je dílem výtvarníka Michala Nováka, který rovněž umístil muzikanta hrající na trubku na obálku prvního dne (FDC). Poštovní známka má nominále 27 Kč a vyšla v nákladu 500 000 kusů.
Gustav Brom, původním jménem Gustav Frkal, byl známý český jazzový hudebník, dirigent, skladatel a zpěvák. Již v červnu 1940 založil vlastní orchestr. Hrál nejen swing a jazz, ale provázel i řadu populárních zpěváků a zpěvaček. Gustav Brom objevil například Hanu Zagorovou. Sám je mimo jiné interpretem známého hitu 60. let „Dobrý den, majore Gagarine“. Svůj orchestr řídil celých 53 let a stal se tak nejdéle působícím dirigentem u jednoho souboru v Evropě.
V mokřadech se daří nejen čápům černým
Emise „Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů“ připomíná 50. výročí uzavření tzv. Ramsarské úmluvy. Jedná se o mezinárodní smlouvu podepsanou v roce 1971 v íránském městě Ramsar chránící mokřady, které mají význam především jako biotopy vodního ptactva.
Ramsarskými mokřady se v současnosti označuje 2 396 mokřadů s celkovou rozlohou 253 928 799 ha. Česká republika má takovýchto území 14 o rozloze 60 207 hektarů.
Hlavním motivem známky, kterou pro Českou poštu realizoval Adam Kašpar, je čáp černý zachycený ve svém přirozeném prostředí, jímž je právě mokřad.
Nominále známky je zastoupeno písmenem „Z“, které odpovídá ceně za prioritní obyčejnou zásilku do mimoevropských zemí. Tisklo se ofsetem celkem 400 000 kusů známek a digitálním tiskem 2 700 kusů FDC.
JJ s využitím materiálů České pošty, foto: Česká pošta