Sberatel.info
7. February, 2018
Přehled výročních akcí, nad kterými převzal záštitu exprezident Heinz Fischer, je zveřejněn na stránkách www.Oesterreich100.at.
Kulturním vrcholem by mělo být otevření Muzea dějin Rakouska (HGÖ), které se připravuje přinejmenším od roku 2015. Sídlit bude v budově Hofburgu, někdejšího sídla habsburských panovníků v centru Vídně. Věnovat se nové muzeum, které se inspirovalo podobným německým projektem v porýnském Bonnu, bude dějinám Rakouska od poloviny 19. století se zvláštním důrazem na události po roce 1918. Slavnostní otevření je plánováno na počátek listopadu, tedy zhruba na sté výročí vyhlášení Rakouské republiky na konci první světové války.
Přesně v den stého výročí vyhlášení Republiky Německé Rakousko 12. listopadu 1918 se rakouští politici sejdou na slavnostním státním aktu v budově vídeňské opery.
Výročí konce války a následným dvěma desítkám let turbulentního vývoje, na jehož konci se alpská republika stala součástí nacistického Německa, se bude věnovat několik výstav i v metropolích jednotlivých spolkových zemí, včetně dolnorakouského St. Pöltenu, hornorakouského Lince či Štýrského Hradce. Muzeum v tyrolském Innsbrucku seznámí zájemce o historii s péčí o raněné z bojů v letech 1914 až 1918.
Na počátku dubna se otevře v podunajském zámku Eckartsau výstava “Císař bez koruny” věnovaná poslednímu rakouskému císaři – a českému králi – Karlovi I. Právě v loveckém zámečku mezi Vídní a Bratislavou trávil Karel se ženou Zitou své poslední dny před odchodem do exilu.
Šestisté padesáté výročí svého založení si řadou kulturních akcí připomene letos také Rakouská národní knihovna. Už na konci ledna otevře výstavu s názvem Klenotnice vědění.
Na osmičkový rok se připravili také rakouští historici, kteří v rámci “roku vědy” připravují řadu přednášek i nových knih, v nichž se budou věnovat nejen tématu konce války a vzniku republiky v roce 1918, ale také anšlusu Rakouska v roce 1938, revoluci v roce 1848 a začátku a konci třicetileté války (1618 až 1648). Vzpomínat se letos bude v Rakousku i na události roku 1968, včetně násilného potlačení Pražského jara v Československu.
Rakouská mediatéka představí v říjnu výsledek spolupráce s archivem Českého rozhlasu na výzkumném projektu “Praha/Wien – Audiovizuální ohlasy roku 1918 ve Vídni a Praze”.
Velké oslavy letos chystají i rakouské umělecké galerie. Sto let od úmrtí expresionistického malíře Egona Schieleho, který často pobýval a tvořil i v Českém Krumlově, si připomenou výstavami vídeňská galerie v zámku Belvedere a Muzeum Leopold, které vlastní největší sbírky Schieleho děl. Obě výstavy začnou na podzim. Už v dubnu se po rekonstrukci znovu otevře Schieleho muzeum v podunajském Tullnu, kde se malíř narodil.
Milovníci umění se mohou těšit také na výstavy spojené s výročími úmrtí malíře Gustava Klimta či secesního architekta Otty Wagnera. V Linci se otevře výstava mapující tvorbu litoměřického rodáka, grafika a ilustrátora Alfreda Kubina.
Pro hudební nadšence uspořádá u příležitosti stého výročí rozpadu Rakouska-Uherska 19. února koncert Vídeňský hudební spolek (Wiener Musikverein). Akce s názvem “Rendezvous s Debussym – Hudba u kolébky Maďarské a Československé republiky” se bude věnovat vlivu francouzského skladatele Claudea Debussyho na hudební vývoj dvou nástupnických států habsburské monarchie.
ČTK, ilustrační foto: www.Oesterreich100.at