Před 90 lety se poprvé objevil příběh o Tintinovi, jel do SSSR
Sberatel.info
18. January, 2019
Tintin se zrodil z mé nevědomé touhy být dokonalý, být hrdinou,” tvrdil jeho autor. Komiks jako první otiskla víkendová dětská příloha katolického bruselského listu Le Vingtieme Siecle, které tehdy Hergé šéfoval. Nejprve vzniklo několik krátkých příběhů pro časopis a v roce 1930 vyšel první díl sešitových dobrodružství s názvem Tintin v zemi Sovětů.
Hergé svého ryze kladného hrdinu stvořil bez mimořádně pozoruhodného povahového rysu. Tintin stojí vždy na straně dobra a přestože je povoláním novinář, nikdy nenapíše žádný článek. Většina kritiků tvrdí, že Tintin nemá prakticky žádné záporné vlastnosti. Umí řídit všechny dopravní prostředky, je inteligentní, nápaditý, odvážný, ale i optimistický a milý. Možná právě tyto Tintinovy vlastnosti jsou klíčem k úspěchu: identifikovat se s ním totiž mohou chlapci i děvčata, mladí i staří po celém světě. A ilustrují to také čísla: Hergého komiksu se prodalo přes 200 milionů sešitů ve zhruba 70 jazycích.
Všechny své příběhy Hergé domýšlel s velkou pečlivostí, spolupracoval s odborníky a dělal si i rozsáhlé rešerše. Je například známo, že než vyslal Tintina na obhlídku Měsíce, dlouho studoval problematiku vesmírných letů. V roce 1939 se mu dostalo podle tvrzení pozůstalých dokonce i pozvání k návštěvě Číny od manželky tamního prezidenta Čankajška, které se zalíbil sešit Modrý lotos o Tintinových dobrodružstvích v její zemi. Blížící se válka ale tomuto setkání zabránila.
Komiksy vycházely i během druhé světové války, ačkoli belgický tisk ovládali nacisté, jež Tintinova dobrodružství ideologicky “čistili”. Hergé byl po konci vojenského konfliktu odsouzen pro kolaboraci, vězení se ale nakonec vyhnul. Nesměl však nějakou dobu publikovat.
Již první část Tintinových dobrodružství ale vzbudila nevoli. Tehdy jednadvacetiletý Hergé totiž svého hrdinu poslal do Sovětského svazu. Tintin v zemi Sovětů je reportáží plnou napínavých příhod u “velmi zlých bolševiků”, kde se staví potěmkinovské vesnice a stát obírá rolníky a vyváží obilí. Francouzští komunisté na to konto knihu v roce 1981 zavrhli a označili ji a “primitivní antikomunismus” a “sprostý protisovětský útok”. Autor poté připustil, že jeho příběh je “graficky příliš prostý a politicky sektářský”. List The Economist ale v roce 1999 napsal: “Při nynějším pohledu zpět lze konstatovat, že vylíčení země plné hladu a tyranie bylo až nepříjemně přesné.”
I některé další Tintinovy příběhy – například Tintin v Kongu – byly kritizovány, a to zejména kvůli údajnému rasismu. Ve sporné pasáži tohoto sešitu, který vycházel v časopisech v letech 1930 až 1931, poučoval hlavní hrdina Afričany o Belgii. Po obviněních z rasistického a kolonialistického vyznění Hergé tuto část přepracoval.
Hergé vydal příběhy ve 23 knihách, přičemž poslední příběh Tintin a Pikarové vyšel v roce 1976. Poslední, dvacátý čtvrtý díl Tintin a alf-art nestihl Hergé dokončit, v této nedokončené podobě byl vydán v roce 1986 až posmrtně.
Kromě Tintina jsou hlavními postavami příběhů jeho pes Filuta (v originále Milou) a kapitán Haddock, notorik, který však pije stále méně a který neustále roztomile kleje. Kromě nich jsou vedlejšími postavami také například neschopní a nedůvtipní detektivové – dvojčata Kadlec a Tkadlec (v originále Dupont a Dupond) nebo bláznivý profesor a vynálezce Tryfon Hluchavka.
Reportér pronikl i na filmové plátno, objevil se v televizi, divadle, počítačových hrách, na poštovní známce, minci a v Bruselu má sochu. V roce 2011 měl premiéru snímek Tintinova dobrodružství, který režíroval slavný Steven Spielberg. Bývalý francouzský prezident Charles de Gaulle o Tintinovi jednou prohlásil, že je jeho “jediným vážným soupeřem na mezinárodním poli”. Belgický král Albert II. zase řekl: “Tintin je náš nejlepší vyslanec.”
Spolu s dalším zbožím vydělává Tintin kreslířovým dědicům i sběratelům miliony dolarů. V roce 2016 se ve Francii vydražila další z původních kreseb z komiksových příběhů o Tintinovi a prodej plátna z titulní stránky sešitu První kroky na Měsíci dosáhl rekordní ceny 1,55 milionu eur (40 milionů korun). V roce 2014 se dvojstrana s kresbami Tintina, kterou Hergé vyhotovil v roce 1937, v aukci prodala za více než 2,5 milionu eur (68,6 milionu Kč).
Pokud se chcete dozvědět více o sbírání poštovních známek s podobiznou Tintina v angličtině – http://www.swapmeetdave.com/Herge/Philately/index.htm
ČTK, foto: Visit Brussels, Wikipedia
Sběratelské aukce
