Sberatel.info
24. April, 2019
Solo Sirkárna, která se v roce 2011 přejmenovala na Solo Matches & Flames se sídlem v Brně, prodávala před pěti lety mezi 120 až 130 miliony krabiček ročně. Stále je největším českým prodejcem zápalek se světoznámými známkami The Scissors, The Key a The Pipe. Dnes je nakupuje většinou v Indii a Polsku. Celé Solo mělo v 70. a 80. letech až 2000 zaměstnanců včetně výroby dřevodesek a sololitu.
Domácí výrobu zápalek založil v Sušici v roce 1839 Vojtěch Scheinost, od jehož úmrtí uplynulo 10. března 125 let. “Když chtěl rozjet sirkařství, tak mu město dělalo trochu problémy. V roce 1849 se spojil s bohatým židovským podnikatelem Bernardem Fürthem a vznikla velká sirkárna. Tehdy už to byla uznávaná místní osobnost,” uvedla. Scheinost měl nápad, Fürth peníze na stavbu továrny, kde Scheinost dělal obchodního ředitele. Měli smlouvou, že nikdo jiný z rodiny nesmí v továrně pracovat. Scheinost ale později chtěl, aby ho nahradil syn. Narazil na velký odpor u rodiny Fürthů a to byl jeden z hlavních důvodů, proč odešel a v roce 1865 si založil vlastní sirkárnu orientovanou hlavně na domácí trh.
Scheinost, který v Sušici zemřel a je tam pochovaný, má pamětní desku na rodném domě v ulici Na Příkopech. “Měl asi šest dětí, potomky tu má. Jméno je tu dost rozšířené,” dodala.
V budovách sirkárny nezbylo nic. “Při rušení firmy v roce 2009 majitelé vše převezli do Indie,” řekla ředitelka. V Muzeu Šumavy je z dřívějška pár originálních strojů z konce 19. století. “Hlavně tu vystavujeme krabičky, sirky a nálepky, od původní po uzavření výroby. A to lidi zajímá nejvíc,” uvedla. K vidění je největší zápalka. Je dřevěná s hlavičkou, dlouhá 3,7 metru. Tehdy se vyrobily tři. Jedna se zapálila na náměstí, druhá je v pelhřimovském muzeu rekordů a kuriozit.
Muzeum Šumavy, které plánuje úpravy i rozšíření expozice, má podle Řezníčkové docela dost návštěvníků, ročně kolem 30.000, zejména v době, kdy se o Solu něco publikuje. Hodně lidí chodilo například v době, kdy se zveřejnil záměr investora postavit místo továrny Kaufland.
Brněnští majitelé areálu už podle Řezníčkové některé budovy sirkárny zbourali. “Teď je připravená k demolici výrobní budova, kde byly automatické linky,” uvedla. Plochu pak vlastník předá partnerovi, který tam chce stavět obchody. Podle regulačního plánu města tam ale nesmí být obchodní plocha nad 1000 metrů čtverečních, což by Kaufland nesplňoval. Navíc proti němu vznikla petice, kterou podepsaly stovky lidí. “Procházelo to soudy všeho typu včetně dovolání. Město to vyhrálo, takže od záměru museli ustoupit,” řekla. Investor z Brna proto přišel s novým návrhem, jak území řešit.
Po demolici haly zůstane jen červený domeček a navazující bývalé ředitelství u silnice, oba památkově chráněné objekty, které jsou přes osm let opuštěné. “Netuším, co s nimi (brněnský majitel) zamýšlí. Momentálně mi to připadá, že tam zanedbávají veškerou údržbu a nechávají je chátrat, až samovolně spadnou,” uvedla Řezníčková. Podle ní by se oba objekty daly využít. V době protestů proti Kauflandu byl ještě zájem, aby všechny budovy zůstaly státu a využily se. I v tom velkém výrobním objektu by mohly být krámky, expozice, lofty, dodala ředitelka muzea. Kraj ani město se záchranou nepočítají.
ČTK, ilustrační foto: archiv sberatel.info