Sberatel.info
3. January, 2023
Šejdíři a šizuňkové, tak nazvali výstavu, která probíhá v Muzeu Třineckých železáren a města Třince. Podle organizátorů se návštěvníci dozví řadu doslova šokujících informací.
Obchodníci našich krajin v 19. století našli řadu způsobů pančování a šizení potravin, uvedla mluvčí muzea Petra Macková Jurásková. Výstava podle ní ukazuje, že dnešní nabídka různých nahrazovaných potravin je jen slabým odvarem toho, čím byly nastavované v minulosti.
Například do ředěného mléka se přidávaly sádra a křída, které sloužily i jako náhražka mouky. Objem potravin se zvětšoval i pomocí křemeliny. „Chléb se pekl z nejrůznějších odpadů. A pro potlačení zápachu se do něj přidával kámen či modrá skalice. Do koření se pak sypal písek, mleté cihly, dubová kůra, žaludy a dokonce i prášek z hnědého uhlí,” uvedla vedoucí muzea Eva Zamarská.
Šidilo se také pivo. „Místo chmele se používaly hořké náhražky jako hořec, jetel, quasiové dřevo, rojovník, voskovník a další. Tyto látky byly velmi omamné a na jejich odhalení se používaly slepice. Pivo se odkouřilo do hustoty syrobu, přidala se mouka a nadělaly granulky, které se podaly slepicím. Pokud se slepice začaly potácet, byla to známka toho, že je pivo pančované,” uvedla Zamarská.
O tom, že padělatelům potravin na zdraví zákazníků nezáleželo, podle Mackové nejlépe svědčí pančování octa. „Do něj šizuňkové po naředění vodou lili kyselinu sírovou, aby měl větší sílu,” uvedla mluvčí.
Zamarská uvedla, že myšlenka výstavy pochází z Muzea Komenského v Přerově, odkud jsou půjčené doprovodné panely. Exponáty si Třinečtí půjčili například i z Muzea Těšínska, Muzea Beskyd Frýdek-Místek a Albrechtovy střední školy v Českém Těšíně. Expozici Zamarská doplnila z vlastních sbírek. Výstava potrvá do 26. února.
Více o výstavě najdete zde.
ČTK, JJ, foto: archiv Muzea