Sberatel.info
9. October, 2024
Kdesi ve Francii se z hlíny, v níž ležela zakopaná více než tři desetiletí, vynořila malá soška letícího nočního dravce. Zdá se, že pátrání po zlaté sově, jedno z nejdéle trvajících hledání pokladu na světě, je teď u konce.
“Potenciálně vítězné řešení bylo ověřeno,” oznámil příspěvek na oficiálním chatu hledačů. “Žádné další řešení hádanky už by nemělo být předkládáno. Další informace budou sděleny, jakmile to bude možné.” A o pouhé dvě hodiny později následovalo další oznámení: “Nepokračujte v kopání! Potvrzujeme, že minulou noc byla vykopána replika zlaté sovy a zároveň bylo předáno řešení.”
Pisatelem těchto zpráv byl Michel Becker, francouzský výtvarník, který ilustroval obrázkovou knihu Sur la trace de la Chouette d’Or (Na stopě zlaté sovy) Maxe Valenina vydanou v roce 1993. Zároveň vytvořil sovu ze zlata a stříbra, kterou slíbil jako odměnu komukoli, kdo jako první rozluští stopy skryté na stránkách knihy.
Hon na zlatou sovu byl inspirován bestsellerem Masquerade (Maškaráda) britského výtvarníka Kita Williama z roku 1979, kterého se prodal více než milion výtisků. Rozpoutal celonárodní pátrání po pokladu, dokud nebyl o tři roky později objeven v parku v Bedfordshire v podobě králíka z 18karátového zlata vykládaného drahými kameny.
Podle pravidel francouzského pátrání měl ten, kdo najde bronzovou repliku sovy právo vyměnit ji za Beckerův originál, jehož hodnota byla v době prvního vydání knihy odhadována na milion franků. To dnes odpovídá částce téměř 300.000 eur (asi 7,6 milionu Kč).
Nálezce však musel prokázat, že ho k místu, kde byla replika zakopána, dovedlo správné vyřešení jedenácti tajuplných hádanek, které zadal autor knihy Max Valentin, a nikoliv jiné prostředky, například detektor kovů.
Hledání zlaté sovy trvalo 31 let. Zúčastnila se ho oddaná armáda desítek tisíc lidí a pátrání nabralo na ještě větší popularitě s příchodem internetu; posedlost hledáním zlaté sovy se dokonce objevila mezi příčinami rozpadu manželství zmiňovanými při rozvodovém řízení.
Internetová fóra umožnila hledačům tohoto pokladu (ve francouzštině známým jako chouetteurs podle slova chouette-sova), vyměňovat si poznámky a teorie, a vytvářet on-line databázi. V průběhu let dospěli ke shodě, jak několik hádanek interpretovat.
Nikomu se však nepodařilo vyřešit poslední, skrytou dvanáctou hádanku složenou z různých kousků hlavních jedenácti a mnozí starší hledači si stěžovali, že nekonečné sféry možností, které jim internet servíruje, jejich úkol jen komplikují.
Pátrání vyvolalo několik soudních sporů, včetně jednoho, který zahájil sám Becker proti Valentinově rodině, aby získal přesné informace o tom, kde se zakopaný pták nachází. Autor, jehož skutečné jméno bylo Régis Hauser, v roce 2009 zemřel.
V té době měl sochař k dispozici zlatou sovu, nikoli však zapečetěnou obálku, do níž Valentin – jediný člověk, který věděl, kde je pták zakopán – vložil řešení svých hádanek, a která byla v rukou autorových dědiců.
Samotného Beckera pak před několika lety pohnali před soud rozzuření hledači, když se Becker pokusil sovu prodat. Soud nakonec rozhodl, že sošku prodat nelze, protože legálně patří osobě, která najde její zakopanou repliku.
Becker, který zjevně toužil po ukončení desítek let trvajícího hledání, v posledních letech ještě více popudil hledače tím, že zveřejňoval další a další stopy vedoucí k umístění repliky ptáka.
Ve čtvrtek mnozí vyjádřili lítost nad tím, že pátrání skončilo. Tato zpráva byla “opravdovou ranou”, uvedl na fóru jeden z členů komunity. “Je těžké se s tím smířit,” napsal další, zatímco třetí dodal: “Musím přiznat, že jsem uronil pár slz.” Jiný však poznamenal, že se mu kupodivu docela ulevilo. “Jsem volný!”
Většinu z hledačů nyní zajímají především dvě věci: kdo repliku našel a kde přesně byla ukrytá. Zatím se ale nepodařilo zjistit ani jedno, ani druhé, dodává server deníku The Guardian.
Za nejdéle trvající honbu za pokladem na světě je považována kniha The Secret (Tajemství) od Byrona Preisse, která vyšla v roce 1982. Jde o hledání 12 krabic s pokladem zakopaných na tajných místech v USA a Kanadě, z nichž zatím byly nalezeny pouze tři.
ČTK, foto: archiv