Na světových aukcích se loni z českého umění nejdráže prodala díla Alfonse Muchy, Josefa Šímy a Mikuláše Medka. Za milionové sumy se vydražily také obrazy Františka Kupky, Jana Zrzavého, Václava Špály nebo Václava Boštíka.
Známka vychází v sérii „Tradice české známkové tvorby“. Václav Zapadlík pro Českou poštu v průběhu několika let vytvořil řadu úspěšných motivů automobilů domácích i zahraničních značek.
Navzdory číslům z jarní aukční sezony nezasáhla protikoronavirová opatření tuzemský aukční trh tolik, jak odborníci předpokládali. Ke koupi deseti nejdražších obrazů letošního roku by případný zájemce potřeboval 340 milionů korun. Je to o tři miliony více než v loňském roce.
„Den veletrhu Sběratel“ proběhne na Biennale v Národním muzeu v Praze 31. prosince. K události bude vydáno několik rarit, které si členové Klanu sběratelů mohou objednat už s předstihem. Výstava, na které jsou k vidění nejvzácnější československé poštovní známky a světové rarity, byla nově prodloužena až do 8. ledna 2021.
Biennale, na kterém jsou k vidění největší domácí a světové filatelistické rarity včetně červeného mauritia, je možné i přes celostátní lockdown navštívit a to až do 8. ledna. Jak při nákupu vstupenky postupovat, vysvětluje Tomáš Mádl, předseda Prestige Philately Clubu Prague, jež akci pořádá.
Přestože Česká republika zamíří v pátek 18. prosince k opětovnému zavření restaurací, kin, divadel, muzeí a galerií, Biennale „Poklady světové filatelie“, které začalo 16. prosince v Národním muzeu v Praze bude možné navštívit.
Symbolicky na sklonku roku, ve kterém se před sto lety do Československa vracely z dálného východu poslední legionářské konvoje a pro mnoho rodin, tak teprve tehdy skončila první světová válka, vydává Spolek pro umění a sběratelství set tří sběratelských bankovek věnovaných československým legiím.
Mince je v pořadí pátou a zároveň poslední letošní vydávanou dvousetkorunou. Emise je také posledním počinem právě končícího emisního plánu pamětních mincí a bankovek České národní banky na roky 2016 až 2020.
Na výstavě, jež má za cíl ukázat krásu filatelie nejen sběratelům a odborníkům, ale i široké laické veřejnosti, budou k vidění nejvzácnější československé poštovní známky i světové rarity jako Červený Mauritius Post Office.
Zajímavé vlastní známky s legendami českého tenisu, spolupráci s novými autory i další motivy známek pro přítisky plánuje v roce 2021 Česká pošta. O emisním plánu na rok 2021 mluvil se Sberatel.info vedoucí oddělení známkové tvorby Martin Holý.
Dražba pětitisícové státovky, která se na konci listopadu vydražila za rekordních 12 100 000 Kč, a stala se tak nejhodnotnější bankovkou na území České republiky, ukázala investiční potenciál sběratelství papírových platidel. Kdy se u nás bankovky začaly ve velkém sbírat?
Vyšel třetí díl sběratelského projektu Kronika první republiky. Je věnován roku 1920 a opět spojuje komplet zlatých či stříbrných pamětních medailí s texty renomovaných historiků.
Porota mezinárodní filatelistické soutěže Nexofil v Madridu ocenila české poštovní známky roku 2019 zlatem a dvěma třetími místy. Domácí známková tvorba tak ve Španělsku navázala na umístění na předních příčkách prestižní soutěže z minulých let.
Tuzemský rekord za vydraženou minci zaznamenala aukční síň Macho & Chlapovič. Desetidukát Ferdinanda III. vyražený v Kremnici v roce 1642 s vyvolávací cenou 200.000 eur (5,3 milionu Kč) byl vydražen za 30 milionů korun včetně aukční přirážky.
Německá pošta nadělila nejdéle běžícímu seriálu v německy mluvících zemích (v originále Tatort) k výročí poštovní známku a dopisnice věnované vybraným vyšetřovatelům, kteří se v seriálu objevili. Ten nejslavnější – Horst Schimanski mezi nimi však překvapivě chybí! Proto Klan sběratelů připravil pro fandy legendárního komisaře speciální výroční list s jeho podobiznou, originálem německé známky a sběratelským kašetem.
Do dražby půjde jedna z nejvzácnějších bankovek v České republice. Na trhu se objeví po 26 letech, v roce 1994 se vydražila za 280.000 korun, nyní aukční společnost stanovila vyvolávací cenu pětitisícové státovky na milion korun.
Znamená to, že po zakoupení kryptoznámky může být část použitá k placení poštovného oddělena, zatímco digitální část se použije v blockchainu. Protože ke každé známce patří digitální token na blockchainu, má kryptoznámka potenciál žít věčně, což dodává filatelii další rozměr – ochranu před poškozením způsobeným plynutím času.
Po virtuálních veletrzích, výstavách, aukcích a seminářích se na obzoru objevila další novinka, která má nahradit osobní kontakt. Tam, kam se se nebudete moci jít osobně podívat, za vás vyrazí robot.
Poštovní známku s motivem boje proti koronaviru už vydala řada poštovních správ po celém světě včetně České pošty. Originální cestu ale zvolila Rakouská pošta. Její „koronavirová známka“ bude vytištěná na toaletním papíře, jednom z druhů zboží, které lidé během pandemie nakupují do zásoby.