Sberatel.info
16. March, 2016
Kromě historické ceny je podle Jedličky unikátní zejména skutečnost, že poctivý nálezce poklad předal muzeu. “Předpokládáme, že 90 procent podobných nálezů lidé neodevzdají,” řekl Jedlička ČTK.
Nalezený poklad obsahuje 341 mincí, z toho 55 zlatých. Ve vitríně je jich vystaveno 321, zbytek zkoumá Puncovní úřad, jenž stanoví ryzost a cenu kovu. V polovině ledna by měli odborníci z o Národního muzea stanovit jejich historickou hodnotu. “Podle předběžných odhadů má poklad hodnotu kovu kolem 250.000 korun, historická však bude v řádu milionů korun,” poznamenal Jedlička.
Podle Olgy Čermákové z krajského oddělení památkové péče má nálezce ze zákona nárok na nálezné. “O jeho výši teď probíhá správní řízení. Zjišťuje se cena kovu i kulturně historická hodnota nálezu, posudky vystaví Puncovní úřad a Národní muzeum,” řekla Čermáková.
Mince pocházejí z období třicetileté války. Nejstarší jsou z druhé poloviny 16. století, většina jich byla ražena v první polovině 17. století. V pokladu jsou zastoupeny mince holandské, španělské, rakouské a polské, jsou mezi nimi také mince ze Sedmihradska a z Osmanské říše z území Egypta. “To ale ještě neznamená, že vlastník byl cizinec. Mince byly v té době běžně v oběhu i na našem území,” uvedl Jedlička.
Podle jedné z hypotéz mohl být vlastníkem mincí měšťan nebo obchodník se suknem z Humpolce, jenž nechtěl mít peníze v neklidné době třicetileté války uložené doma. Muzeum chce podle Jedličky ve spolupráci s krajskou knihovnou požádat veřejnost, aby zkusila vymyslet příběh osvětlující původ pokladu.
Mince mohou lidé vidět do 17. ledna za neprůstřelným sklem v expozicích Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě jako součást poslední zastávky putovní výstavy Poklady Vysočiny. Výstava, která je kolektivním dílem všech muzeí a galerií zřizovaných Krajem Vysočina, končí 28. února. Mince se po stanovení historické hodnoty stanou součástí sbírek havlíčkobrodského muzea.