Sberatel.info
8. May, 2016
“Uničovský zlatý poklad je významným souborem, který hodně vypovídá o charakteru oběživa zlaté obchodní mince na počátku 17. století. Jde o čistě zlatý nález, víme o všech 352 nalezených mincích, které můžeme vyhodnotit. Množství, které se nám zachovalo, je naprosto unikátní. Zlaté nálezy totiž končily ještě před popisem například v rukou zlodějů. Těžko bychom tento nález hledali v jiných muzejních sbírkách,” řekl novinářům kurátor výstavy Filip Hradil.
Mince ve džbánu vykopal na šibeničním vrchu v únoru roku 1911 zaměstnanec uničovské cihelny Petr Petřík. Svou polovinu z nálezu předal muzeu. Druhá, kterou získal vlastník pozemku, se nedochovala, před rozdělením pokladu však byla sbírka kompletně zmapována. Podle odborníků musel být majitelem velmi bohatý obchodník, na počátku 17. století byla hodnota pokladu srovnatelná s cenou uničovského měšťanského domu.
V dnešní době je podle kurátora výstavy Filipa Hradila hodnota sbírky nevyčíslitelná. “Poklad má nesmírnou cenu, sbírka byla instalována za dohledu policie, bezpečnostní podmínky budou dodrženy i při výstavě,” uvedl ředitel muzea Břetislav Holásek. Dodal, že jde o nejcennější předměty ze sbírek muzea.
Unikátní je podle odborníků i místo objevení. Na kopci Šibeník až do druhé poloviny 18. století stávala šibenice. “Je zřejmé, že ukrytí pokladu bezprostředně souviselo s popravištěm, které tvořilo dominantu návrší. Ve středoevropském kontextu nemáme žádný jiný hromadný nález mincí, který by byl ukryt blízko šibenice. V tomto ohledu jde o raritu,” dodal Hradil.
Nejstarší mince pocházejí z doby vlády Zikmunda Lucemburského (1387-1437), nejmladší z roku 1614 z doby vlády krále Matyáše Habsburského (1608-1619). Nález obsahuje mince uherské, sedmihradské, osmanské, ale i mince pocházející z baltského či rýnského obchodu. Další skupina zahrnuje mince regionální – české, slezské a rakouské.