Vyšla kniha o historii šlechtických automobilů v českých zemích

Kniha z nakladatelství Mladá fronta však dokazuje, že díky archivní dokumentaci lze přesvědčivě rekonstruovat některý z osudů zámeckých šoférů, cestovatelů či závodníků a obohatit obraz každodenní kultury šlechtického sídla o originální a neznámé téma.

Široká veřejnost zpočátku viděla v automobilu spíše přepychovou hračku k rozptýlení nejvyšších vrstev, která běžnému člověku přináší materiální škodu a ohrožení na zdraví. Vnímání tohoto dopravního prostředku bylo dlouho plné předsudků, jejichž kořeny tkví právě v tom, že obrazně i doslova vyjel na domácí silnice z “cizáckého panského dvora”. Právě odsud se ale rozšířily mnohé technické objevy a vynálezy moderní doby.

Knihu, která vyšla ke stejnojmenné loňské výstavě na Sychrovském zámku, doplňuje na tři sta fotografií.

Kmotry publikace byli generální ředitel NTM Karel Ksandr, generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková, ředitel Územní památkové správy NPÚ na Sychrově Miloš Kadlec a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten hned po revoluci nalezl v depozitáři pražského muzea automobil značky Benz z roku 1912, který patřil jeho dědečkovi.

“Byl v garáži na Orlíku, měli jsme ho jako relikvii a nikdo na něj nesměl ani sáhnout,” řekl Schwarzenberg ČTK v září 1990, když zaprášený vůz po 43 letech v muzejním depozitáři opět uviděl. Ve dveřích dokonce našel staré mapy, které jeho děd na svých cestách používal. V restituci o něj nepožádal, usoudil, že bude ve správných rukách. Vůz je dnes vystaven v dopravní hale.

Miloš Hořejš od roku 2002 působí v NTM, nyní jako vědecký tajemník. Vedle dějin vědy a techniky se věnuje hospodářským a sociálním dějinám či problematice šlechty v českých zemích v 19. a 20. století. Jiří Křížek působil ve Státním ústavu památkové péče a v Národním památkovém ústavu. Od roku 2011 je ředitelem Severočeského muzea v Liberci.

“Naše kniha obsahuje automobily s příběhy. Dokládá i existenci zámeckých garáží na šlechtických sídlech ze začátku 20. století,” řekl Křížek. Podle Hořejše se stále objevují další informace, které mohou publikaci doplnit. Už proto, že určování jednotlivých, zprvu anonymních fotografií, byla práce až detektivní.

Related articles