Žigulík stovky tisíc nikdy stát nebude
Sberatel.info
15. August, 2017
Jak dnes vypadá trh s veterány v České republice?
Postupně se vyvíjí podobně jako všude jinde. Stále více lidí si uvědomuje, že stará auta nabízí radost a zároveň většinou nabývají na hodnotě. Trochu pozadu jsme v oblasti nákupu přes aukce, to v ČR příliš nefunguje. Ale na druhou stranu, spousta Čechů už vyráží nakupovat auta na velké i menší aukce do zahraničí. Typičtí „veteránisté“ dávají spíš přednost nákupu mezi sebou, řekněme po starém způsobu. V ČR také vzniká celkem dost velkých kolekcí, které ale většinou zůstávají veřejnosti skryté. A roste počet lidí od 25 do 50 let, kteří si plní sny z dětství a k běžnému přepravníku si pořizují něco pro radost – což samozřejmě zvyšuje poptávku po klasických vozech. Ostatně sbírání starých aut má v ČR velkou tradici již od 60. let… Scéna jako taková kvete, srazů je nepočítaně, ale celkově chybí určitá centralizace – lidé jsou rozdrobeni v různých klubech.
Veteráni, hlavně ty ze 70. a 80. jsou bez problémů použitelné i pro denní ježdění. „Vypadají mezi šedivými „krabicemi“ kolem stylově a přidávají provozu pestrost,“ myslí si František Vahala.
Zdá se, že zájem o youngtimery, tedy auta vyrobená mezi 60. a 80. lety, roste raketovým tempem. Čím to?
Lidé, kteří je obdivovali, když byli děti se dostali po pozice, kdy mají rodiny, slušné příjmy a chtějí si udělat radost. Kupují si auta, která si pamatují „z plakátů“ nebo s kterými mají spojený nějaký příjemný zážitek (vezl je strýček, vůz vlastnil otec, vyrůstali v něm atd.). To je jedna skupina – kolem 40 – 50 let. Pak jsou tu mladší lidé, kteří se chtějí odlišit, vyjádřit svůj styl, postoj. A ti jsou ještě důležitější, protože pomáhají udržovat a rozvíjet scénu klasických aut a youngtimerů i do budoucna. Tito řekněme třicátníci zatím nedozráli ke starším autům. Jak jednou řekl jeden moudrý muž: člověk má rád tak stará auta, jako je on sám.
Naopak se mi zdá, že předválečné veterány ustupují trochu do pozadí… Spolu se zájmem o youngtimery rychle rostou i jejich ceny. Není to jen cenová bublina, opravdu mají takovou cenu?
Předválečné vozy neustupují, jen nejsou tolik vidět a soustředí se na ně „tradiční sběratelé“ a případně ti, kteří už se vyznají (viz předválečné závodní stroje, které stojí miliony eur), nikoliv davy podléhající mediální masáži. Ceny youngtimerů rostou, ale většinou pozvolna. Výjimku tvoří modely, které jsou proslavené ve filmech či jinými kanály. Běžnější youngtimer se dá pořád koupit normálně, jen je třeba dobře vybírat, zvažovat, uvolnit se z představ a být otevřený jiné než plánované scéně (například japonské). Bublina? Těžko. Nevěřím, že by například Porsche 911 nebo Aston Martin ze 70. let byly někdy levnější, spíš naopak. Zájem je tak obrovský, že není reálně možné, aby hodnota nějak výrazně klesla. Samozřejmě že u některých modelů dochází k cenové korekci, ale obecně klasické vozy a youngtimery rostou v řádu procent ročně, někdy i desítek.
Tatra 77 je jednoznačně nejcennějším automobilem československé výroby. Naprosto předběhla svou dobu.
Které modely nejrychleji nabývají na ceně?
Obecněji známé značky – Porsche, Ferrari, některé Lancie, Mercedesy, BMW či závodní speciály těchto a dalších značek. Je to různé a těžko se to zužuje na celkem obecnou otázku. Zmínil bych rychlý vzestup Ferrari Testarossa, v jeden moment byly všude a lidé za ně platili přes 150 000 eur, teď došlo k lehké korekci a zájem i ceny poklesly. I to se může stát. Ale starší Ferrari, například z 50. a 60. let narostly na hodnotě tak extrémně, že už se dostaly z hledáčku většiny. Větší poptávka je po sportovních modelech, kupé a kabriolety jsou dražší než kombi a sedany. Ale určovat konkrétní modely? Ano, dá se, ale některé vyloženě investiční tipy představím až při přednášce…
Velké halo se zdvihá kolem aut z východního bloku. Je to paradox, zatím co dříve jim většina řidičů nemohla přijít na jméno, dnes jsou z nich bezmála kultovní auta. Opravdu se vyplatí mít v garáži starou stopětku?
Ano, co se týče zhodnocení, určitě se to v některých případech vyplatí. Tedy samozřejmě za předpokladu, že vůz je v původním autentickém a skvělém stavu. Určitě nemá smysl zachraňovat vrak zmíněné stopětky… Ale taková Škoda 110 R, ta předvedla skokový nárůst hodnoty během posledních řekněme tří let. Do té doby jí nikdo moc nebral vážně, ale ohromný zájem (a zmínky v médiích) pomohly vyšponovat cenu „nejkrásnějšího českého kupé“ do výšin dříve netušených a přitom nemají ani pořádný motor, ani jízdní vlastnosti. V mnoha lidech ale vzbuzují vzpomínky a ty jsou mocné… Vždyť se prodávají za více než 200 000 Kč, zatímco nedávno byly za 30 až 50 000 Kč. To je velmi slušný nárůst hodnoty… Podobně to před pár lety udělal kabriolet Škoda Felicia z 50. Let a dostal se již na ahranici 500 000 Kč. A další vozy? Němci hromadně od Čechů vykupují Wartburgy i Trabant už má svou hodnotu, ale největší nárůst za posledních deset let zaznamenaly velké Tatry. Zřejmě už se zbavily stigmatu papalášských „limuzín“…
Skokan roku? Jistě Škoda 110 R, kupé ze 70. až 80. let. O jeho současné hodnotě před pár lety uvažoval málokdo…
O tomto tématu by se dalo debatovat hodiny, ale osobně si myslím, že žádný velký boom v téhle scéně očekávat nelze – vybrané modely (podobně jako zmíněné „erko“) ještě vyskočí, ale Žigulika si budete moct normálně koupit i za deset let a nebude stát stovky tisíc.
Máte tajný tip na auta, o kterých se zatím moc nemluví, ale mají investiční potenciál?
Japonská. Zcela zapomenutá scéna, přitom plná úžasných aut, které mnohdy dokonce překonávají své evropské konkurenty. Například Datsun 240Z dnes stojí řekněme 400 000 Kč, což je třetina ceny srovnatelného Porsche 911, proti kterému byl postaven. A přitom 240Z rozhodně není horší auto… A vypadá výborně. Čekám, že konzervativní Evropané se k japonským modelům budou prokousávat pomaleji než například milovníci youngtimerů a klasických strojů z USA.
A které modely jsou naopak dnes přeceněné?
Je jich mnoho. Hlavně raritní a exkluzivní stroje a vozy kategorie neoclassic. Například v Miláně 2016 bylo prodáno Maserati MC12 za více než 3 000 000 eur, ale přitom má cenu tak 1,2-1,3 milionu. Aukce někdy křiví trh. Co je dál předražené? Mercedes-Benz 300 SL (Gullwing) – stojí přes milion eur, ale to dle mého není jeho reálná hodnota. Jenže co je reálná hodnota a kdo to posuzuje?
Zapomenutá scéna? Japonské automobily. Například Datsun 240Z udělá hodně radosti za třetinu ceny Porsche 911.
Kde a od koho se vyplatí klasická auta nakupovat?
Mnoho možností. Můžete využít běžnou inzerci a s odborným dohledem koupit auto od soukromníka – budete mít lepší představu o jeho stavu, historii a příběhu. Nebo vezmete něco dražšího, ale po servisu od velké prodejní galerie – jsou všude po Evropě (hlavně Německo, Holandsko, Velká Británie), ale i v ČR najdete několik specialistů a prodejců. Aukce jsou zajímavé jen v případě, že máte skutečně velký rozpočet a jdete po něčem vyloženě exkluzivním. Pak jsou ještě menší aukce, například ve zmíněné Velké Británii, kde v pohodě koupíte auto pod jeho reálnou cenou. Možností je zkrátka dost…
I s řadou youngtimerů je dnes komplikované jezdit v běžném provozu. Vy jako organizátor Classic Rallye nabízíte jejich majitelům příjemnou možnost, jak si jejich vůz užít. V čem spočívá kouzlo Classic Rallye?
Neřekl bych, že je komplikované jezdit v dnešním provozu – auta ze 70. a 80. let většinou zvládají normální rychlosti dnešní dopravy a nejsou tak náročné na ovládání. A vypadají mezi šedivými „krabicemi“ kolem stylově, přidávají provozu pestrost. Ano, naše soutěže jsou velmi oblíbené a myslím, že proto, že nabízíme nabitý program a zábavu s tím, že v centru pozornosti je souhra řidiče s automobilem a spolujezdcem. Hodně dbáme na výběr zajímavých silnic a lokalit. Účastníci si užijí rituál řízení svého milované stroje a přitom nemusí jen tak bloudit krajem – mají jasně daný pestrý program. Setinová soutěž účastníky kompletně vytrhne z jejich komfortní zóny a vrhne je do jiného světa. Soutěžení chytne skoro každého…
Autor: Jindřich Jirásek, foto Steering Media
V posledních letech vyskočila i Alfa Romeo série 105 tzv. Bertonka. Byly za 200 000 Kč, dnes jsou minimálně za dvojnásobek.
Sběratelské aukce
