Sberatel.info
26. July, 2023
Výročí československé měnové reformy z roku 1953 připomíná venkovní výstava, která je k vidění náměstí Republiky v Pardubicích. Vznikla z výpovědí pamětníků zachycených ve sbírce Paměť národa.
Před Východočeským divadlem si lidé mohou na panelech přečíst jejich svědectví.
Například rodině Milady Frantalové ze Sezemic na Pardubicku komunisté nejdříve zabavili hospodářství, později situaci dokonala zmíněná reforma. “Měnová reforma, to byla sprosťárna. Normálně sprostě okradli lidi. My měli 30.000 korun a přišli jsme o ně. Za nové peníze jsme si koupili tak akorát deku,” vzpomínala pamětnice.
Jiří Jiránek, jemuž bylo v roce 1953 11 let, si zase vybavil, jak otec po ujištění prezidenta republiky Antonína Zápotockého, že československá měna je pevná, vytáhl všechny peníze, rozdal je dětem a řekl: “Běžte, je pouť, utraťte to”.
Věra Styblíková z Pardubic byla nucena se kvůli reformě s manželem a dcerou tísnit v jedné místnosti a s narozením druhého dítěte museli počkat dalších deset let. “Z celoživotních úspor se stalo kapesné,” uvedla Styblíková.
Podobně vzpomínali i další pamětníci. Olze Vetešníkové měna překazila dlouho plánovanou koupi lodě, strýcové Jitky Bubeníkové ze zoufalství skočili do místní kašny a rozhazovali kolem sebe bezcenné bankovky. Měnovou reformu v rodině nejhůře nesl otec, který byl členem komunistické strany a prezidentu Zápotockému pevně věřil. Rok po reformě byl ze strany za převody peněz vyloučen a přišel o práci, stejně jako nedlouho poté i jeho žena. Rodina známého pardubického tiskaře Vlastimila Vokolka zase utratila poslední peníze znehodnocené měnou za jeden oběd.
Měnová reforma byla pečlivě utajovaná. Ještě v pátek 29. května 1953 ujišťoval tehdejší prezident Zápotocký, že československá měna je pevná a zvěsti o chystané peněžní reformě jsou lživé. O den později na totéž téma do rozhlasu promluvil i předseda vlády Viliam Široký. Občanům však sdělil přesný opak. V ten den byl přijat zákon o měnové reformě a Široký občanům oznámil, že stávající bankovky a mince budou platit již jen do pondělí 1. června, kdy začal nový zákon platit. V neděli 31. května potom o měnové reformě podrobně informovalo se všemi podrobnostmi Rudé právo.
Nové koruny, které byly kvůli utajení vytištěny, respektive vyraženy v Sovětském svazu, se za staré vyměňovaly v poměru 5:1. To však platilo pouze u částek do 300 starých korun v hotovosti. Vyšší částky byly směňovány v mnohem horším poměru, totiž 50:1. Obdobně znehodnoceny byly i bankovní vklady. Střadatelé navíc zcela přišli o takzvané vázané vklady, jež jim byly na účtech zablokovány už při měnové reformě v roce 1945. V bezcenné cáry se přes noc proměnily veškeré státní dluhopisy, jakož i další tuzemské cenné papíry.
ČTK, foto: archiv