Muž z Keni má přes 4,2 milionu motýlů, teď pro ně hledá nového majitele

“Po návštěvě Konga nás rodiče vedli k zájmu o motýly a přátelé nám darovali síť na chytání hmyzu. V 15 letech už jsem měl za sebou návštěvu Nigérie a dalších zemí, kde jsem motýly podrobněji studoval,” řekl Collins.

Po 20 letech kariéry, kdy pracoval jako agronom, věnoval svůj volný čas výzkumu motýlů. V roce 1997 tak založil Africký výzkumný institut motýlů. Teď, když mu dochází prostor i čas, doufá, že svou sbírku a zápal pro třetí největší řád hmyzu předá dalším generacím.

Na 6000 metrech čtverečných, což odpovídá velikosti fotbalového hřiště, pěstuje velké množství stromů a kvetoucích keřů, které tak tvoří důmyslně propojený lesní ekosystém. Stovky motýlů tančí ze stromu na strom a někdy přistanou i na Collinsově ruce.

Jeho sbírka je soukromá, ačkoliv na začátku ji otevřel pro veřejnost, když v letech 1998 až 2003 vedl vzdělávací centrum. Collins vlastní 1,2 milionu motýlů z celé Afriky, které má pečlivě přišpendlené v rámečcích a uložené v řadách na poličkách. Další tři miliony motýlů skladuje v obálkách.

“Motýly je potřeba uchovávat v tmavých prostorách. Způsob uchování také zajišťuje, že jiný hmyz, paraziti a dravci usušené motýly nesežerou. Jednou za rok také používáme na motýly prostředek na hubení hmyzu, aby jsme je tak ještě lépe ochránili,” řekl sběratel.

Ekolog a hostující profesor na univerzitě Oxford Brookes Julian Bayliss, který se specializuje na Afriku, sbírá pro Collinse motýly už přes 20 let. “Ve sbírce je velká část naprosto nenahraditelná, protože značná část přirozeného prostředí Afriky byla zničena,” řekl.

Afrika je zranitelná vůči změnám klimatu, kdy období dlouhotrvajícího sucha a rozsáhlé záplavy ničí lesy a další místa, kde se motýli přirozeně vyskytují.

Bayliss uvažuje o tom, že by Collinsovu sbírku zdigitalizoval, čímž by ji zpřístupnil celému světu. Ať už ji převezme kdokoli, “musí to být instituce, která je dobře založená, dobře financovaná a bezpečná”, myslí si Bayliss.

Entomolog z americké instituce Smithsonian Scott Miller potkal Collinse téměř před 30 lety. Sbírka podle Millera může poskytnout zásadní informace o environmentálních změnách za posledních 60 let. “K těmto exemplářům se můžeme kdykoli vrátit pro nové informace, kdykoli se dozvíme něco nového, seznámíme se s jinou technologií nebo když nás napadnou nové otázky,” řekl.

Collins se obává, že zanedlouho už nebude moct ve výzkumu pokračovat. Doufá, že celou sbírku prodá jedinci nebo výzkumné instituci. Do té doby uchovává svůj nejdražší exemplář za 8000 dolarů (193.000 Kč) v tajnosti, jelikož se obává případné krádeže.

Výdaje na vlastní bádání jsou vysoké. Roční rozpočet, který v roce 2009 zveřejnila Lepidopterologická společnost Afriky na svých webových stránkách, byl 200.000 dolarů (4,8 milionu Kč). Collins odhaduje, že cena všech jeho exemplářů a dalšího majetku se pohybuje kolem osmi milionů dolarů (193 milionů Kč).

“Desítky let jsem to měl jako hobby, nemůžu tedy vyčíslit přesnou cenu toho, co jsem až dosud dělal. Teď se soustředím na to, abych zajistil, že sbírka bude v bezpečných rukách, až tady nebudu,” uzavřel Collins.

ČTK, ilustrační foto: Pavel Ševela / Wikimedia Commons a Wikipedia

• netradiční sběratelské obory

Related articles