Sberatel.info
16. April, 2020
Bundu daroval muzeu Christopher Hornig, syn vědců Lilli a Dona Hornigových, kteří se za druhé světové války zásadně podíleli na vývoji atomové bomby svržené v srpnu 1945 na Nagasaki. „Jde o jediný artefakt v českých muzejních sbírkách přímo spojený s touto zlomovou historickou událostí,” upozornil ředitel muzea Václav Houfek.
Vědkyně má od listopadu na svém rodném domě v Ústí pamětní desku.
Hornigová se narodila v roce 1921 a v Ústí žila do svých osm let. S rodinou kvůli židovskému původu prchla roku 1933 před nacisty do USA. Tam absolvovala studium chemie na Harvardu a na jaře 1944 byla po boku svého muže povolána do projektu s krycím názvem Manhattan. Strávila dva roky na přísně střežené základně.
„Don Hornig patřil do nejužšího vědeckého týmu šéfa vývoje Roberta Oppenheimera. Se zapojením Lilli do výzkumu se nepočítalo. Měla dělat sekretářku jako manželky jiných vědců. Emancipovaná žena si však vydobyla důstojné místo vědkyně. Jako jedna ze dvou žen pracovala na vývoji plutonia a posléze na oddělení výbušnin,” řekl ČTK historik ústeckého muzea Martin Krsek. Hornigová přihlížela prvnímu zkušebnímu atomovému výbuchu světa. „Ohromena jeho ničivou silou podepsala petici vědců, která vyzývala prezidenta USA, aby bombu nejdříve použil jen demonstrativně,” dodal Krsek.
Darovaná bunda pochází podle Krska z výstroje horských jednotek. Vyrobená byla v roce 1941. Hornigová zemřela v roce 2017 v USA. „Já a moje rodina jsme potěšeni a pyšní na to, že jsme přispěli artefakty mé matky Lilli S. Hornigové do Muzea města Ústí nad Labem. Moje maminka začínala v Ústí a následně významně přispívala k vědeckému vzdělávání a rozšiřování role žen ve vědě. Těšilo by ji, kdyby věděla, že v muzeu bude její příběh inspirací pro mladé lidi, ale zejména pro mladé ženy, které dnes vyrůstají v Ústí,” napsal Christopher Hornig muzejníkům.
ČTK, foto: Ústecké muzeum a https://www.energy.gov/articles/five-fast-facts-about-dr-lilli-hornig