Nová emise České pošty představuje poklady světové filatelie
Sberatel.info
15. října, 2020
Nejvzácnější československé poštovní známky a Červeného Mauritia si nyní můžete nalepit na dopis i vy. Originály by měly být k vidění na velké výstavě „Poklady světové filatelie“, která je plánována od 7. do 22. listopadu v Národním muzeu v Praze.
„Žilkovaná čtyřka PČS 1919 s přetiskem Pošta československá 1919“ ze sbírek Poštovního muzea a Červený Mauricius, který byl vydán spolu se slavnějším Modrým Mauritiem na ostrově Mauricius v roce 1847, jsou součástí jednoho tiskového listu.
„Žilkovaná čtyřka“ má nominále vyjádřené písmenem „A“, tedy 26 Kč, Červený Mauritius písmenem „Z“, tedy 45 Kč. Na listu je v šachovnicovém soutisku uspořádáno celkem 25 známek. Tisklo se ofsetem v nákladu 6 000 tiskových listů, autorem grafické úpravy listu je výtvarník Kamil Knotek. Obě známky vycházejí jako osmé oficiální vydání vlastních známek České pošty.
Ten rovněž graficky upravil poštovní známky, které představují další československé filatelistické rarity tzv. „chybotisk 50 na 50“ a „rumělkového Merkura“.
Chybotisky 50 na 50 na známce Osvobozená republika patří mezi světově uznávané rarity, dochovalo se jen několik málo kusů. Jak chybotisk vznikl? V dobách první republiky zbylo poště několik známek ze série Osvobozená republika, tak se rozhodla je přetisknout slovem DOPLATIT a udělat z nich známky doplatní. Nejspíše se do přetisků zamíchala i 50h známka, která byla přetisknuta stejným doplatným 50h a chybotisk byl na světě.
Merkur byla novinová poštovní známka vydávaná Rakousko-Uherskou poštou, uvedená do oběhu v roce 1851. Jde o první novinovou známku vydanou na českém území. Merkur byla velmi malá, jednobarevná známka, navržená rytcem Josefem Axmannem. Hlavním motivem známek je hlava boha Herma, v Římě známého jako Merkur. Existuje několik variant Merkuru, které se na první pohled liší především barvou. Mezi nejběžnější patří Merkur modrý, protože se lepil přímo na noviny, které se celkem často dochovaly. Vzácnější jsou žluté a růžové Merkury, které se používaly pro větší počty výtisků, nejméně se pak dochovalo variant rumělkových. Ty se totiž lepily na pásky, které obalovaly 10 výtisků novin a po roztržení se vyhazovaly, a patří tak mezi první desítky nejdražších známek na světě.
„Chybotisk 50 na 50“ nese nominále „B“, tedy 19 Kč, „Rumělkový Merkur“ písmeno „E“, tedy 39 Kč. Obě poštovní známky byly tištěny v ofsetem, každá v nákladu 400 000 kusů.
Všechny jmenované rarity plus stovky dalších vzácných známek budou k vidění na filatelistickém biennale, které plánuje organizace Prestige Philately Club Prague od 7. do 22. listopadu 2020 v Národním muzeu v Praze. Na výstavě bude mít rovněž svůj stánek Česká pošta, u kterého bude možné novou emisi koupit. Už nyní ale najdou zájemci všechny vydané známky také u „filatelistického okénka“ ve dvoraně Hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze.
JJ s využitím materiálů České pošty, foto: Česká pošta
Sběratelské aukce
