Konec hotovosti v Česku nehrozí. V peněžním oběhu je rekordních 700 mld. Kč

Z křivky grafu denních hodnot oběživa je patrný dlouhodobý růstový trend. Za zmínku stojí některé odchylky: stagnace oběživa v letech 1997 a 1998 měla návaznost na měnové turbulence a s nimi spojené vysoké úrokové sazby. V polovině roku 2000 se na hodnotě oběživa projevil pád Investiční a poštovní banky (krátkodobý nárůst hodnoty oběživa souvisel s výběry hotovosti z této banky).

Extrémní výběry hotovosti lze pozorovat také na konci roku 2008, po nich následovala dvouletá stagnace oběživa. Tyto jevy souvisí s finanční a navazující hospodářskou krizí. Další mimořádný nárůst hodnoty oběživa se odehrál letos v březnu, a to v souvislosti s přijímanými vládními opatřeními proti šíření nemoci COVID-19.

Za letošním výrazným nárůstem oběživa lze najít dva hlavní důvody – někteří obyvatelé si na začátku jarní karantény vytvořili finanční rezervu v hotovosti pro případ neočekávaných událostí, ale uzavření většiny obchodů a provozoven služeb jim neumožnilo tuto hotovost plně využít k placení. Někteří podnikatelé, zřejmě jako v každém složitém období, také drželi více hotovosti v porovnání s běžným obdobím.

Po skončení první vlny pandemie na jaře tak zůstalo v oběhu o cca 30 miliard Kč hotovosti více, než by odpovídalo standardnímu „nekrizovému“ vývoji ve společnosti. S druhou vlnou pandemie a částečným uzavřením ekonomiky objem hotovosti v oběhu opět vzrostl, ale už ne tak výrazně jako na jaře.

Hotovost plní dvě základní funkce. Je platebním prostředkem a také uchovatelem hodnoty, protože řada lidí drží své úspory v bankovkách a mincích. Rozvoj bezhotovostních forem placení sice postupně snižuje podíl oběživa na platebních transakcích, ale reakce části obyvatelstva na mimořádný vývoj v letošním roce okolo pandemie COVID-19 způsobila zrychlení růstu hodnoty oběživa. V důsledku toho narostlo oběživo z úrovně 600 miliard Kč na 700 miliard Kč za pouhých 28 měsíců.

Zajímavosti:

• Od prvního dne, kdy začala platit česká měna (8. února 1993), došlo k nárůstu oběživa o 673,1 miliard Kč z původních 28,1 miliard Kč.
• Pokud bychom všechny bankovky evidované v oběhu položili podélně jednu za druhou, vznikl by pás o délce 80 200 km (což je vzdálenost 2krát kolem rovníku).
• Součet hmotnosti všech mincí, které jsou aktuálně v oběhu, je přes 11 100 tun. Tímto materiálem by se naplnilo 555 vagónů po 20 tunách.
• Oběživo dosáhlo poprvé úrovně:
  • 100 miliard Kč v květnu 1995
  • 200 miliard Kč v červnu 2000 (nárůst o 100 mld. Kč za 61 měsíců)
  • 300 miliard Kč v květnu 2006 (nárůst o 100 mld. Kč za 71 měsíců)
  • 400 miliard Kč v září 2011 (nárůst o 100 mld. Kč za 64 měsíců)
  • 500 miliard Kč v listopadu 2015 (nárůst o 100 mld. Kč za 50 měsíců)
  • 600 miliard Kč v červenci 2018 (nárůst o 100 mld. Kč za 32 měsíců)
  • 700 miliard Kč v listopadu 2020 (nárůst o 100 mld. Kč za 28 měsíců)

Vývoj výše oběživa od 8. 2. 1993 do 19. 11. 2020

Zdroj a foto: Česká národní banka

       

• bankovky
• ČNB
• mince
• numismatika

Související články