Největší ocelová loutka, nejpracněji vyřezávaná dýka, běh na 50 m v převleku dinosaura nebo nejzcestovalejší hejno slepic. Seznamte se s novými českými rekordy a rekordmany

Pokusů o zápis do České knihy rekordů a Databanky českých a světových NEJ… zaznamenala pelhřimovská Agentura Dobrý den, vydávající Českou knihu rekordů, v uplynulém roce celkem téměř tři stovky.

Do Rekordmanské síně slávy byl uveden herec Josef Dvořák – nejslavnější a nejčetnější český představitel vodníků a hastrmanů (roli Čochtana hrál 741krát) – a také sportovci Václav Chalupa a Štěpánka Hilgertová, kteří nás nejvícekrát v historii českého sportu reprezentovali na letních olympijských hrách – 6 účastí.

A jaké rekordy byly letos zaznamenány?

Největší selská židle ručně vyřezaná 85letým rekordmanem

Obří selskou židli vyřezal v průběhu cca 1 měsíce 85letý Miroslav Marek st. z Pelhřimova. Židle, která byla symbolicky jako první rekord letošního festivalu zapsána do České knihy rekordů, je vysoká 260 cm a během festivalu Pelhřimov – město rekordů posloužila 7. a 8. června jako pomyslný trůn při dekorování některých rekordmanů roku. Sedák této rekordní židle má rozměry 97 × 77 cm.

 Největší počet rolí vodníka v jedné divadelní hře

Do Rekordmanské síně slávy vstoupil herec Josef Dvořák, představitel české divadelní a filmové komiky, herec dramatických rolí i televizní moderátor. V roce 1993 zařadila jeho divadelní společnost do repertoáru muzikál Jiřího Voskovce a Jana Wericha Divotvorný hrnec v osobité úpravě svého principála pod názvem Čochtan vypravuje (premiéra 1. února 1993). Role Čochtana se Josef Dvořák ke dni vstupu do Rekordmanské síně slávy zhostil celkem 741krát (se svou divadelní společností 681krát, při hostování v Hudebním divadle Karlín 30krát a v rámci hostování v příbramském divadle 30krát). I díky tomu se z něho stal nejslavnější a nejčetnější český představitel vodníků a hastrmanů. V této roli se objevil i v desítkách televizních snímků, pohádek, inscenací.

Největší nerezový trychtýř

Muzeum rekordů a kuriozit vystavilo na pelhřimovském náměstí obří nerezový trychtýř, který vyrobili pracovníci firmy NEZA Pelhřimov. Jeho výška činí 225 cm, průměr horní části pak 207 cm. Trychtýř je celoročně k vidění v zahradě Domu dobrých dnů, kde je součástí stezky s názvem Procházka Českou knihou rekordů.

 Největší ocelová loutka v České republice

Podle výtvarného návrhu Josef Sodomky vytvořili kováři Petr Píša, Oliver Krejčí, Tomáš Janovec a Adam Štumar unikátní loutku rytíře proměňujícího se v průběhu představení s názvem REZAVÁ RAPSODIE v anděla. Výška loutky, vážící 1700 kg, je 7,6 m, přičemž ovládací „kříž“ ční ve výši 9,5 m. Loutka dokáže pomalu kráčet, pokleknout, vzít svoji Múzu na dlaň a vynést ji do výšky své hlavy. Při představeních Múza zvedá rytíři jeho hledí a poté, co on prozře, mění se v anděla, a to jak podobou hlavy, která nejenže se pohybuje, ale například i její oči mrkají, tak i díky křídlům, jimiž obří loutka umí mávat.

Za pomoci horolezeckých lan a kladek ji na způsob obří marionety ovládá 9 loutkovodičů, z nichž jeden je uvnitř těla a zajišťuje odtud hybnost hlavy a křídel. Technicky loutka visí na teleskopickém rameni čelního manipulátoru, stroje, který jede za ní a nese ve výšce hlavní ovládací kříž.

Loutka, kterou vlastní a provozuje zapsaný spolek Tančírna Třešť, byla vyrobena v průběhu 75 dnů na konci roku 2014 v Kovárně Na vyhlídce v Třešti.

Největší sbírka vod – Voda planety Země

Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově realizuje dlouhodobý rekordní pokus „Voda planety Země – největší sbírka českých i světových vod“. Od ledna 2005, kdy byl rekordní počin zahájen, přiteklo pomocí obřího dvoumetrového trychtýře do pelhřimovské říčky Bělá již 778 vzorků vod ze 69 zemí (stav k 7. 6. 2019).

Návštěvníci a příznivci Muzea vozí označené vzorky vod z nejrůznějších míst. Při vhodných příležitostech jsou potom archivní vzorky obřím trychtýřem vlévány do pelhřimovské říčky Bělá, která se postupně stává „velepotokem“ s nejpestřejším počtem přítoků na světě. Celý pokus má kromě recesního podtextu i podnět k zamyšlení o vztahu naší civilizace k životnímu prostředí.

Nejvíc vlajek České republiky vyvěšených na jednom místě

Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov uspořádalo ke 100. výročí vzniku samostatné republiky akci s názvem „Český den s českými vlajkami“, v rámci které bylo po celé ČR vyvěšeno a nainstalováno 225 191 českých vlajek, přičemž nejvíc – 23 693 – jich bylo umístěno v budově ZŠ a MŠ Dříteň.

Na výrobě vlajek zde spolupracovalo 213 žáku základní školy a 78 žáčků mateřské školky. Pomáhali i rodiče a hlavně babičky. Vlajky byly převážně kreslené, malované, ale i háčkované. 300 vlajek z perníku vytvořily i paní kuchařky.

 Tři kategorie závodu 1000 Miles Adventure absolvované handicapovaným závodníkem

Certifikát o vytvoření rekordu převzal v rámci festivalu Pelhřimov – město rekordů i Richard Štěpánek z Brna – držitel zeleného trikotu za absolvování 3 kategorií (MTB, chodec/běžec, koloběžkář) extrémně náročného závodu 1 000 Miles Adventure. Tento závod má předem stanovenou terénní trasu, vedoucí napříč Českou republikou a Slovenskem, s krajními body poblíž česko-německé a slovensko-ukrajinské hranice. Rekordman všechny ročníky, pokaždé trasu dlouhou 1609 km, absolvoval s amputovanou levou rukou, přičemž v roce 2014 ujel 1000 mil na horském kole za 14 dní, 2 h a 43 min, v roce 2017 zdolal 1000 mil chůzí a během za 21 dní 5 h a 41 min a v roce 2018 ujel 1000 mil na koloběžce za 17 dní, 20 h, 23 min.

Nejvíc na jedno „napití“ plivnutých ohnivých plamenů

Petr Fiedor dokázal poté, co se „napil“ hořlavé kapaliny (lampového oleje), 50krát plivnout oheň. Pokus proběhl v čase 42,03 vteřiny.

Výdrž v sezení v provaze

Klára Michlová ze Šlapanic vydržela v gymnastické pozici „provaz“ po dobu 1:16:49,03 h. V dané disciplíně tak překonala nejen český, ale i světový rekord!

Nejpracněji vyřezávaná dýka

Alexandr Pospíšil z Brna vyrobil v průběhu více než 8 let (2600 h čistého času práce) ocelovou dýku Gladius, precizně zdobenou zbraň s ručně vybroušenými (vyřezávanými) ocelovými prvky. Na děrované čepeli se nachází 5 motivů, z toho 4 jsou sochy gladiátorů, 2 gladiátoři jsou vyobrazeni na záštitě a dýka je zakončena sochou bojovníka s medvědem na její hlavici. Dýka, která je 42 cm dlouhá a 8 cm široká, má také své zdobené pouzdro se 2 bojujícími gladiátory.

Největší mamut

V prostoru Mamutíkova vodního parku (Horský resort Dolní Morava) nalezneme největší mamutí atrakci na světě. Obří replika mamuta srstnatého je vysoká 13,4 m. Nohy mamuta mají obvod 805 cm a každá z nich umožňuje vstup či výstup do jeho těla (např. v předních nohách jsou točitá schodiště). Povrch mamuta tvoří srst ze syntetické tkaniny a vláken, jenž dokonale imitují vzhled skutečné srsti. Tělo, které je tvořené dřevěnou konstrukcí a je uvnitř dvoupatrové, nabízí expozici s mamutí tematikou, a to včetně řady stanovišť. Prohlídku může návštěvník zakončit jízdou 24 m dlouhým tobogánem, který vede mamutovým chobotem (tzv. chobogánem).

Inspirací pro vznik obřího mamuta byla skutečnost, že v regionu pod Králickým Sněžníkem mamuti v pravěku žili. Jen několik kilometrů jižně od Dolní Moravy se našly mamutí stoličky a kly.

Nejvíc nově zaregistrovaných dárců kostní dřeně za jeden den

Jan Kučera z Miletína se v říjnu r. 2017 dozvěděl, že jeho třináctiletý syn Matěj onemocněl leukémií, byla to pro něj zdrcující informace, ale současně i impulz k tomu, přesvědčit co nejvíc lidí k dárcovství kostní dřeně. Otec zprvu lidi ochotné pomoci vozil sám do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Později vznikla spolupráce s pražským IKEMem, která vyvrcholila 27. dubna 2018 akcí „Matějova šance na život“, probíhající na fotbalovém hřišti v Miletíně na Jičínsku. Během jediného dne zde byl lékaři a sestrami Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM Praha zaregistrován rekordní počet nových dárců, a to 741. Celkem se na základě výzvy a úsilí Jana Kučery a s ním spřízněných lidí během jediného týdne registrovalo 1043 dárců. V tomto množství nejsou započítány další dvě stovky zájemců, kteří nesplnili vstupní kritéria. K nalezení vhodného dárce kostní dřeně pro Matěje přesto ke dni registrace rekordu nedošlo.

Obří pletené a háčkované objekty pletacího klubu VLNA INKA z Martina

Parta dvanácti šikovných slovenských žen z pletacího klubu VLNA INKA z Martina dokázala za 1777 hodin čistého času práce uháčkovat tříbarevný šátek ve tvaru trojúhelníku o délce přepony 8 m a odvěsny 5,6 m. Šátek váží 10 kg, obsahuje celkem 1485 čtverců a 1 444 000 oček a na jeho výrobu bylo spotřebováno 190 klubek příze o celkové délce 53 km.

Fotbalový rozhodčí s největším počtem odpískaných zápasů

Jaromír Čejka z Třebíče-Boroviny se stal fotbalovým rozhodčím roku 1963 a tuto funkci vykonává ke dni udělení tohoto titulu již 57. sezónu. Během této doby odřídil 6 600 utkání. K 11. listopadu 2018 jeho výkony shlédlo 2 673 650 diváků, nařídil 1 178 pokutových kopů, z pozice sudího viděl 30 065 branek). Pískal také 184 zápasů v nejvyšší fotbalové soutěži a 31 duelů před televizními kamerami včetně utkání evropských pohárů. V rámci této činnosti najezdil 5 989 km na motocyklu, 59 047 km vlakem, 13 845 km autobusem, 17 900 km letecky a 224 964 km osobním automobilem, celkem tedy 321745 km bez nehody. Nejrychlejší gól uznal už ve 30. vteřině utkání, v ligovém zápase Bohemians Praha – VSS Košice nařídil 4 penalty. Během své kariéry zažil třikrát inzultaci, a to i v televizním utkání nejvyšší soutěže Nitra – Sparta, které (po zásahu kamenem do hlavy) nebylo dohráno.

Nejzcestovalejší hejno slepic

Obránci zvířat, z. s., uspořádal akci „Slepičí tour“, v rámci které vyslal na cestu po ČR 7 plyšových slepic (18 cm × 32 cm). Slepice se v průběhu 15 dnů díky 117 dobrovolníkům podívaly do všech krajů a celkově najezdily 3 657 km. Každá slepice měla přiděleného svého patrona (Ben Cristovao, Patricie Solaříková, Ewa Farna, REST, Kamu, Not So Funny Any, Kateřina Šonková), který slepici ozdobil dle svého uvážení. Cílem akce bylo upozornit na problematiku klecových chovů slepic v ČR a seznámit veřejnost s iniciativami Zákaz klecí a Konec doby klecové.

Největší sbírka modelů aut značky Trabant

Na pelhřimovském festivalu se prezentovalo i Trabant muzeum Motol, které ve své expozici vystavuje celkem 398 modelů aut značky Trabant. Sbírka zahrnuje modely všech typů vozů dané značky, které se v průběhu historie vyráběly. Jednotlivé modely jsou vyrobeny z různých materiálů (plast, kov, papír) a pocházejí od výrobců z různých světových států. Vedle raritních sběratelských kousků jsou zde např. k vidění i plastová autíčka z NDR, dětská odrážedla či železnice s funkční nákladní lokomotivou, která trabanty převáží.

Nejmenší model, jenž je vyroben z plastu, je 2 cm dlouhý, 1 cm vysoký a 0,9 cm široký. Naopak největším exponátem je vůz o rozměrech 122 × 54 × 47 cm, který je poskládán výhradně z kostek stavebnice LEGO.

Kromě modelů muzeum vystavuje i 19 reálných vozů Trabant a také bohatou sbírku dalších předmětů, které mapují kompletní historii značky (výrobu, všední provoz i využití v automobilovém sportu). Expozice se otevřela veřejnosti 30. dubna 2016, tedy v den 25. výročí ukončení výroby vozů značky Trabant.

Největší háčkovaný čtyřlístek

Ženy z pletacího klubu VLNA INKA z Martina dokázaly v průběhu 9 měsíců (od září 2018 do května 2019) uháčkovat čtyřlístek o rozměrech 4 × 4 m, sestávající z téměř 500 000 háčkovaných oček. Ve středu čtyřlístku je navíc umístěno háčkované slunéčko sedmitečné o rozměrech 135 × 85 cm. Na výrobu díla, která autorskému týmu zabrala 4666 hodin (194 dní) čistého času, bylo použito 22 960 m příze.

Mapa jižních Čech a okolí s největším počtem pohádkových „logovtipů“

Turistické a mapové centrum jižní Čechy nechalo vyrobit mapu o velikosti 107 × 150 cm, na které je zakresleno celkem 178 pohádkových „logovtipů“ (obrázků, které s nadsázkou znázorňují daný objekt na mapě).

Nejrozsáhlejší série knih s leteckými snímky ČR

CBS Nakladatelství je tvůrcem a vydavatelem série knih s leteckými snímky regionů České republiky. Ke dni registrace rekordu vyšlo již 27 regionálních knih v celkovém počtu 110 580 výtisků, obsahujících 2836 fotografií. Regionem se v tomto případě rozumí území korespondující s dřívějšími okresy. Projekt Česko z nebe předpokládá tímto originálním způsobem „pokrýt“ celé území České republiky.

 30 minut kreslení portrétů obří tužkou

Lubomír Vaněk z Brna dokázal v časovém limitu 30 minut nakreslit obří tužkou (délka 208 cm, průměr 9 cm) celkem 32 portrétů návštěvníků 29. ročníku festivalu Pelhřimov – město rekordů. Každá podobizna byla vyvedena na papír formátu A3. Při pokusu byla použita tužka, která je součástí sbírek pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit.

 Běh na 50 m v převleku dinosaura

Adam Rašner dokázal uběhnout 50 m v čase 27,75 s, přičemž běh absolvoval jako živý dinosaurus jménem Valentýn. Měl tedy na sobě obří převlek sedmiměsíčního mláděte tyranosaura rexe o výšce 2,5 m, délce 4 m a hmotnosti 50 kg. Jedná se o ručně vyrobený převlek, jehož základem je kovová konstrukce potažená molitanem. Pokus proběhl na ploše Masarykova náměstí v Pelhřimově, tedy na tzv. kočičích hlavách.

Nejdelší limuzína

Jaromír Šmída ze Seloutek je majitelem limuzíny Lincoln Navigator, jejíž délka činí 9,8 m. Na šířku má auto 210 cm a jeho hmotnost je 3 265 kg. Vůz byl vyroben v roce 2002 a jeho motor má objem 5,4 l.

 Největší pletený sněhulák

Jarmila Bursová z Pardubic upletla z chemlonu a provázků 195 cm vysokého sněhuláka, jehož spodní koule má průměr 1 m, prostřední koule 63 cm a hlava 43 cm. Výroba rekordní postavy zabrala autorce půl roku.

Nejvíc portrétů Jaroslava Foglara

Milan Teslevič z Prahy je autorem celkem 340 portrétů spisovatele Jaroslava Foglara. Všechny nakreslil černou propiskou, přičemž předlohou mu povětšinou byly Foglarovy fotografie (na nejstarší z nich byly spisovateli 4 roky, nejnovější vznikla 10 dní před jeho smrtí).

Účes s největším počtem barevných odstínů

Tým kadeřnic SPŠ a SOU Pelhřimov vytvořil modelce Natálii Smrčkové rekordní účes s 208 barevnými proužky patnácti odstínů barev. Realizace účesu zabrala rekordmankám 2 hodiny.

 Fotbalová ekvilibristika

Jiří Kremser z Hlučína-Darkoviček dokázal udělat v lehu na zádech celkem 13 dotyků fotbalového míče podrážkami svých bot. Pokus proběhl v čase 10,72 s.

Mrtvý tah nadhmatem na klasické ose

Zdeněk Mühlhauser z Jinočan dokázal zvednout činku o hmotnosti 250 kg (průměr rukojeti 9 cm) do polohy vzpřímeného těla (mrtvý tah). V této pozici ji pak udržel po dobu 4,66 s.

Převracení 400kg pneumatiky

Zdeněk Mühlhauser z Jinočan dokázal převrátit 400kilogramovou pneumatiku 2× na jednu a 2× na druhou stranu. Pokus proběhl v čase 24,31 s.

Skok do výšky na cyklotrialovém kole bokem

Jan Šmíd z Prahy dokázal na svém 20palcovém cyklotrialovém kole vyskočit bokem na sloup palet vysoký 138 cm. S touto pevnou překážkou nedošlo k jinému kontaktu než pneumatikami rekordmanova kola.

Skok do výšky s přískokem na cyklotrialovém kole

Lukáš Müller z Dačic dokázal na svém 26palcovém cyklotrialovém kole vyskočit na sloup palet vysoký 138 cm, a to tak, že po rozjezdu proti překážce přiskočil na zadní kolo a z toho se následně odrazil na překážku. Ke kontaktu s překážkou mohlo dojít pouze pneumatikami na vodorovné ploše překážky.

 Největší dřevěná sova vyřezaná dřevosochařskou rodinou

Jiří Halouzka a jeho dva synové – Erik Halouzka a René Halouzka – dokázali společnými silami vyřezat z jednoho kusu lipového dřeva sovu o výšce 138 cm, maximální šířce 60 cm a obvodu v nejširším místě 170 cm. Součástí sochy je i podstavec, vysoký 45 cm a široký 60 cm. Na hrubé vyřezání tvaru sochy, které autorům zabralo 2:58 h, byly použity výhradně motorové pily.

Největší dřevěná kraslice v demižonu

Leopold Heneš z Třebenic dokázal umístit do 35litrového demižonu kraslici složenou ze 132 různě dlouhých dřevěných hranolků širokých 25 mm × 25 mm a 276 čepů ze špejlí sloužících k přesnému usazení částí kraslice k sobě. Kraslice je široká 29,9 cm a dlouhá 34,8 cm. Demižon má následující vnitřní rozměry: 57 cm na výšku, 28 cm v průměru ve spodní části, 38 cm v horní části, užitná výška uvnitř 41 cm a průměr hrdla 41 mm. Kraslici rekordman vyrobil v průběhu 3 měsíců a její složení do demižonu mu trvalo v průběhu čtyř dní 7 hodin a 21 minut čistého času práce.

Nejrychlejší sestavení dřevěného modelu lokomotivy

Luděk Fiala z Lodhéřova dokázal sestavit dřevěný model lokomotivy v čase 12,62 vteřiny. Jednalo se o hračku polostavebnicového systému, která sestávala z 6 dílů a jejíž výsledné rozměry činily 72 × 22 × 34 cm. Lokomotiva pochází z tzv. Luďkovy Hračkolny a umožňuje dětem v přirozené spolupráci s dospělými vytvářet počtem sice omezenou, ale zato tvarově konkrétní škálu odvozených variant ze základního vzoru jediné hračky. Pokořit nejrychlejší

Nejdelší vzdálenost ujetá na skifu – Prague Hamburg Rowing Race

Dušan Macháček z Prahy (předseda Českého veslařského svazu) a Aleš Nejedlo z Prahy (zakladatel regaty a ředitel závodu) urazili jako první na světě na single skifu v průběhu dvanácti dnů vzdálenost 850 km z Prahy do Hamburku, přičemž na hladině řek Vltavy a Labe strávili 76:39,21 hod. čistého času. Extrémní veslařský závod společně absolvovali ve dnech 30. 9. – 11. 10. 2018, čímž se také zapsali do České knihy rekordů.

Nejdéle provozovaná pedagogická praxe

Sylva Knedlová z Fryštáku, nar. 1. ledna 1934, má odpracovanou pedagogickou praxi v délce 65 let a svůj 66. profesní rok zahájila ve školním roce 2018/2019 jako učitelka II. stupně na ZŠ Fryšták. V průběhu své kariéry, kterou zahájila na ZŠ Slušovice v roce 1953, vyučovala na základních, středních, středních odborných i vysokých školách a pracovala také jako metodička tělesné výchovy.  Většinu své praxe vyučovala českému jazyku a tělesné výchově, tedy předmětům, na které má aprobaci. Mezi svými žáky, studenty i kolegy je velmi respektovanou osobností, přičemž mnohdy učila již tři rodinné generace.

Největší hasičská fontána

Spolek hasičské fontány uspořádal za podpory Hasičského záchranného sboru ČR akci, v rámci které 1055 hasičů z 207 hasičských družstev z celé České republiky vytvořilo za pomoci klasických motorových čerpadel, hadic a proudnic největší ručně ovládanou fontánu. Vodní proudy byly nasvíceny profesionální světelnou technikou, kterou tvořilo 102 světel. K rekordu bylo použito 455 hadic o celkové délce 7 km, kterými v průběhu rekordního pokusu protekly 3 000 000 litrů vody. Celé velkolepé dílo se odehrálo na Rašínově a Hořejším nábřeží řeky Vltavy a využity byly také Jiráskův a Palackého most. Choreograficky byla fontána zpracována na motivy české hymny, symfonické básně Vltava z cyklu Má vlast autora Bedřicha Smetany a Slovanského tance č. 15 Antonína Dvořáka. Hasiči tímto způsobem vzdali poctu výročí 100 let československé státnosti. Světový rekord, jehož generálním mediálním partnerem byla Česká televize, byl zapsán do České databanky rekordů v sobotu 2. června 2018 v Praze.

Zdolání nejdelší cyklistické trasy ve tvaru českého dvouocasého lva

Automobilka Škoda Auto připravila společně s partnery k oslavě 100. výročí založení naší republiky projekt Lví stopa s podtitulem „Po lví stopě kolem Česka“. Jedná se o cyklistickou výletní a poznávací akci, pro kterou byla na území ČR vytyčena cyklistická trasa ve tvaru českého dvouocasého lva dlouhá 1930 km, pro veřejnost rozdělena na 100 úseků. Kompletní trasu nejrychleji zdolal v průběhu 13 dnů (26. 5. – 7. 6.) cyklista Milan „Forrest“ Silný,  přičemž celkově ujel 1 931 km za 103:13:00 hod čistého času a překonal převýšení 21 852 metrů. Výkon byl do České databanky rekordů Agentury Dobrý den zaregistrován ve čtvrtek 7. června 2018 v Praze.

Nejvíce účastí na LOH

Václav Chalupa z Jindřichova Hradce, český veslař a skifař, je šestinásobným účastníkem LOH – 1988 Soul (Jižní Korea), 1992 Barcelona (Španělsko), 1996 Atlanta (USA), 2000 Sydney (Austrálie), 2004 Atény (Řecko), 2008 Peking (Čína). Na svém kontě má např. trojnásobné vítězství v celkovém hodnocení Světového poháru (1991, 1999, 2000), druhé místo na mistrovství světa (1989, 1990, 1991, 1993), druhé místo na olympijských hrách v Barceloně v roce 1992 a mnoho dalších medailových úspěchů.

Štěpánka Hilgertová z Prahy je česká a československá vodní slalomářka, kajakářka závodící v kategorii K1. Vodnímu slalomu se věnuje od roku 1980. Ve své kariéře získala na mistrovstvích světa sedm zlatých, čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Na evropských šampionátech vybojovala mezi lety 1996 a 2014 celkem 15 cenných kovů, v letech 1992 a 1998 vyhrála celkové pořadí Světového poháru v závodech K1. Na letních olympijských hrách startovala celkem šestkrát. V Barceloně 1992 skončila na 12. místě. Na hrách v letech 1996 (Atlanta) a 2000 (Sydney) získala zlaté medaile. V Aténách 2004 byla pátá, na LOH 2008 v Pekingu, kde byla rovněž vlajkonoškou české výpravy na zahajovacím ceremoniálu, dojela devátá. V Londýně 2012 skončila těsně pod medailovými příčkami na čtvrtém místě. Po sezóně 2017, v říjnu toho roku, ohlásila konec své profesionální kariéry, nadále však chce závodit jako amatérka.

Zdroj a foto: agentura Dobrý den Pelhřimov

• netradiční sběratelské obory
• rekordy

Související články