Sberatel.info
21. února, 2019
“Ke sběratelství mě dovedla touha po starém kočárku pro tu malou, až se mi nakonec podařilo najít jednu košatinku a to mě nastartovalo,” řekla Dvořáková. Dnes má své historické kousky, které nakupuje i v dezolátním stavu za několik stokorun a sama restauruje, vystavené v obývacím pokoji nebo důkladně zabalené a uskladněné ve sklepě. Oporou je jí manžel, který má pro její sběratelskou vášeň pochopení. Kvůli omezeným skladovacím možnostem už ale sbírku příliš rozšiřovat nechce. Snad jen kdyby se jí podařilo získat její vysněný kousek – historický kočárek anglické značky Silver Cross.
Z těch, které za 15 let nashromáždila, velmi obdivuje nízké proutěné kočárky, které se na přelomu 40. a 50. let 20. století vyráběly z přírodního proutí, později z bužírky. S dalšími ji pojí vzpomínky z dětství. “Mám je ráda všechny, kdybych se s některým z nich měla rozloučit, tak mě to snad utrhne srdíčko,” řekl Dvořáková. Sbírku tvoří především produkce české Liberty a Továrny dětských vozidel Mělník. Jejich kočárky se podle Dvořákové lišily jen v drobných konstrukčních detailech a na trh se dodávaly pod jiným logem.
Jeden z nejstarších kočárků je z roku 1933. Dlouhá desetiletí ležel na půdě znárodněného statku v obci Příseka na Jihlavsku. “Vozila se v něm babička mé snachy. Když dostali v restituci statek nazpět, našli ho na půdě mezi harampádím bez boudy, potrhaný a v hrozném stavu,” řekla Dvořáková. Sama se jako dítě vozila v obdobném kočárku. Za půlku prasete ho tehdy získala její šetrná babička. “Maminka to tenkrát oplakala, určitě si představovala, že mě bude vozit v něčem modernějším,” řekla Dvořáková.
Nejstarší kočárek ve sbírce je kempinkový dřevěný skládací kočárek z roku 1915, u kterého se ale nedochovala původní velká drátěná kola. Jako většina dalších exponátů neskončil spálený nebo ve sběrném dvoře jen díky Boženě Dvořákové, která svoji sbírku poprvé veřejně představila v roce 2012 na menší výstavě v Polné, odkud pochází.
ČTK, JJ, foto: Muzeum Vysočiny Jihlava