Fiat 600 motorizoval mnoho zemí, poslední vyrobili v Jugoslávii

Kulaté dvoudveřové autíčko s motorem vzadu a pohonem zadních kol v té době nebylo jediným stále vyráběným pamětníkem zlaté éry poválečného motorismu, takový Renault 4, Citroën 2CV nebo Volkswagen Brouk přežily ještě déle.

V Itálii se “šestistovka” vyráběla 15 let, během kterých opustilo bránu turínské automobilky skoro 2,7 milionu exemplářů, další stovky tisíc pak vznikly v dalších zemích. Ať už v Německu v továrně NSU/Neckar, argentinské pobočce Fiatu nebo španělské automobilce Seat, od jejího vzniku svázané s Fiatem. Podobné to bylo také v Titově Jugoslávii, která si pár let po roztržce se Sovětským svazem partnera pro vybudování automobilového průmyslu našla právě v Turíně.

Jugoslávci nejprve začali montovali stokusové série větších vozů Fiat 1100 a Fiat 1400, po představení Fiatu 600 se ale jejich pozornost obrátila právě k tomuto malému a podstatně lacinějšímu vozu. Prvních pětadvacet kusů ručně sestavili ještě do konce roku 1955, v dalších letech produkce pomalu rostla, k velkosériové výrobě – navíc s velkým podílem domácích dílů – ale mohla továrna Crvena Zastava (Rudá vlajka) přejít až po vybudování nových výrobních hal začátkem 60. let.

Sériová produkce Zastavy 750, což byla jugoslávská varianta modernizovaného Fiatu 600D (měl mimo jiné větší motor o objemu 767 kubíků), začala v Kragujevaci v roce 1962 a pokračovala další čtvrtstoletí. Během let se auto měnilo, přicházelo třeba o chromované díly, do interiéru se dostaly komponenty z Fiatu 126 a v roce 1980 rozšířila výrobní program Zastava 850, která měla pod kapotou silnější motor z Fiatu 850. Úplně poslední kus “fići”, jak se autu přezdívalo, byl ovšem Zastava 750.

Jugoslávská továrna vyrobila téměř 925.000 vozů, které v zemi sloužily nejen rodinám, ale vozili se v nich také policisté a nemohly chybět ani v autoškolách. Se započítáním produkce v Itálii, Německu, Argentině a Španělsku tak během tří dekád vzniklo na pět milionů kusů Fiat 600 či jeho variant. Skoro o milion více než menšího Fiatu 500 a podobně jako Citroënu 2CV. Jiné dlouhověké vozy byly ale úspěšnější, Renaultovy “čtyřky” se prodalo přes osm milionů, původních Brouků pak 21,5 milionu.

Fiat 600, ze kterého je dnes i díky roztomilému designu oblíbený veterán a ceny zachovalých kusů se pohybují ve statisících korun, dal vzniknout i několika odvozeným modelům.

Nejznámější je mezi nimi verze Multipla s trambusovým řešením přídě, představená roku 1956, prapředek kategorie MPV měl čtyři dveře a dokonce šest míst k sezení. Čtyřdveřovou verzi – ovšem tradičnějšího vzhledu – vyráběl také Seat. Existovala i “ostré” verze Abarth nebo malá dodávka Fiat 600T.

ČTK, foto: archiv, etsy.com

• Fiat
• netradiční sběratelské obory
• oldtimery
• veteráni

Související články