Utekl komunistům s diplomatickým pasem neexistujícího knížectví

Vladimír Kříž se na Západ dostal společně s manželkou jako diplomat neuznaného Knížectví Hutt River ležícího v západní Austrálii. Diplomatický pas si vyrobil sám. Listiny, které mu z australského kontinentu zakladatel knížectví posílal, mu policie začala zabavovat. Ještě před tím ale stačilo ke Křížovi žijícímu v Jihlavě dorazit několik dopisů a také dekret, který ho jmenoval konzulem knížectví.

• 

• 

O existenci knížectví se dozvěděl v časopise Dikobraz, v němž byl popsaný příběh odbojného farmáře, který vyhlášením nezávislosti území vzdoroval nové daňové povinnosti zaváděné v Austrálii. Bylo to v roce 1970. “Přečetl jsme si to a líbilo se mi to jako kuriozita. Napsal jsem panu knížeti, který mi odpověděl, a asi za dva měsíce se mě dotázal, jestli bych mu u nás nechtěl dělat diplomatického zástupce,” ř Kříž. Diplomatické patenty, které obdržel, zaslal Kříž i prezidentovi a ministru zahraničních věcí.

O jeho diplomatické angažování se tak začala zajímat StB, absolvoval i celodenní pohovor na ministerstvu zahraničí, které bylo k jeho kontaktům s Austrálií nakonec benevolentní.

Když ještě pracoval jako metodik kulturního střediska, mohl vycestovat do Itálie. U bran Vatikánu si ověřil, že listina neuznaného knížectví s asi 30 stálými obyvateli, má svoji moc, dostal se do míst veřejnosti nepřístupných. Pod diplomatickou legendou se dostal i do San Marina.

Jeho život se začal měnit, když odmítl vstoupit do komunistické strany. Nabídku se snažil odbýt úsměvnou výmluvou, že by ve straně plné charakterově bezvadných lidí jen dělal ostudu, protože svoje chyby má. Brzy následovala výpověď z kulturního střediska, takže se začal živit jako recepční malého hotelu nebo vlakový průvodčí.

• 

• 

• 

• 

Dočkal se také opakovaného vyhrožování vězením či blázincem od StB, se kterou nakonec podepsal spolupráci. Zároveň už ale měl plán na emigraci, dva roky pracoval na falešném diplomatickém pasu. Za podpis spolupráce chtěl pro sebe i svoji ženu možnost vycestovat do Rumunska, což mu režim umožnil.

Na hranicích Rumunska s tehdejší Jugoslávií se prokázal svým diplomatickým pasem, který rumunská strana akceptovala, do roztržky se ale dostal s jugoslávskými celníky. Přes odsouzení k 15 dnům vězení se dostal z Bělehradu nejprve do Rakouska a odtud v roce 1985 do USA, kde až do roku 1990 žil.

Knížectví, které zastupoval, podle něho desítky let fungovalo jako turistická atrakce, vydávalo vlastní měnu i známky. Zaniklo v roce 2020 kvůli pandemii covidu-19, která zastavila turismus, i kvůli úmrtí zakladatele.

Paradoxně větší potíže měl v roce 2000 s úřady cestovatel a dobrodruh Petr Suchý, který se diplomatickým pasem knížectví Hutt River prokázal na ruzyňském letišti. Policie ho chtěla stíhat pro padělání úřední listiny a vydat na něj mezinárodní zatykač. Jeho stíhání zastavila až soudkyně.

I když knížectví Hutt River už neexistuje, jeho webové stránky jsou stále v provozu zde.

ĆTK, jj, foto: agentura Dobrý den a knížectví Hutt River

Související články