MIF 2024, jeden z největších evropských veletrhů zaměřený na bankovky a další papírové ceniny, proběhne 3. – 5. května v holandském Maastrichtu. Spolu s více než 230 vystavovateli se na akci bude prezentovat také veletrh Sběratel se svým pivním degustačním stánkem.
Výstavu Svět bankovek Oldřicha Kulhánka, známého hlavně díky grafikám na českých bankovkách a poštovních známkách, mohou nově nejen sběratelé navštívit sídle České národní banky (ČNB).
0 euro suvenýr „50 let metra“ vydává Sběratel ve spolupráci s Dopravním podnikem Praha. Pamětní tisk v podobě bankovky věnovaný 110. výročí spisovatelova narození přijdou na veletrh představit zástupci Polabského muzea a Středočeského kraje. Jarní Sběratel se koná 22. – 23. 3. v hotelu Olympik Praha.
Nejdražší položkou, která se vydražila v internetové aukci bankovek, jež kolovaly na území Čech, Moravy a Slovenska od roku 1762 do současnosti, se ale stala takzvaná vídeňská bankocedule v hodnotě 500 guldenů z roku 1806. Prodala se za 1,38 milionu korun.
Bankovku, která sice mohla, ale ve finále nikdy neexistovala, dá do premiérového prodeje na vánočním veletrhu Sběratel Muzeum cenných papírů (MCP). Jedná se o rekonstrukci a dokončení šedesát let starých návrhů bankovky 50 Kčs do konečné podoby.
Muzeum cenných papírů (MCP) oslaví na letošním veletrhu Sběratel 15 let existence. Do svých sbírek za tu dobu nashromáždilo přes 100 000 (!) exponátů. V rozhovoru zve jeho zakladatel Rudolf Píša také na zajímavou výstavku, jež proběhne přímo na výstavišti i na autogramiádu výtvarníků, se kterými muzeum spolupracuje. A pozor! Přímo na veletrhu se bude zapisovat do Knihy rekordů!
Výročí československé měnové reformy z roku 1953 připomíná venkovní výstava, která je k vidění náměstí Republiky v Pardubicích. Vznikla z výpovědí pamětníků zachycených ve sbírce Paměť národa.
Historická platidla používaná v českých zemích, vystavilo Moravské zemské muzeum v Brně. Primát drží bankocetle vydávané za časů císařovny Marie Terezie. Na výstavě jsou také pozdější bankovky, státovky, nouzové peníze či obligace, které se na území habsburské monarchie používaly až do zániku rakousko-uherského soustátí v roce 1918.
Na území České republiky se v roce 2022 podařilo zadržet celkem 1 980 padělaných a pozměněných bankovek a mincí různých měn, což je zhruba třiapůlkrát méně než v předcházejícím roce. Jejich celková hodnota činila 2,954 milionu korun, což bylo o 39,426 milionu korun méně než o rok dřív, kdy se při policejní akci zadrželo velké množství padělaných eurových bankovek.
O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec česko-slovenské měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká (Kč) a slovenská koruna (Sk). Pro odlišení hotovosti obě země sáhly ke kolkování bankovek, zatímco u mincí – nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna – tento problém nikdo neřešil.