Na Rychnovsku, mimo oblasti známého pravěkého osídlení, přibývá izolovaných nálezů bronzových artefaktů. Jde o lokality v Orlických horách, které jsou příliš vysoko na to, aby se tam v pravěku udrželo zemědělství. Nálezy lze interpretovat jako záměrně uložené obětiny, které měly zajistit volný průchod nebezpečným nebo neosídleným územím.
Muzeum vojenského prostoru se může pochlubit třemi stovkami sbírkových předmětů. Zahrnují období od roku 1904 až do odchodu sovětské armády v roce 1991. Mezi exponáty je například podstavec k těžkému kulometu z jižní Ameriky nebo kožený oděv československého tankisty, které se na světě dochovaly zřejmě pouze tři.
Zvenku vcelku nenápadně vyhlížející budova návštěvníky překvapí bohatou až démonickou výmalbou vnitřních prostor a nábytku. Vytvořil ji Josef Váchal v letech 1920 až 1924 na zakázku pro svého obdivovatele, litomyšlského tiskaře a sběratele umění Josefa Portmana.
Soubor alegorických karet z počátku třicetileté války znázorňuje porážku českých stavů a útěk Fridricha Falckého.
Palcát, pavéza, houfnice, kropáč nebo bombarda, to jsou názvy některých předmětů spjatých s husitským obdobím, které můžete vidět na nové výstavě v Muzeu východních Čech. Výstava v Hradci Králové nazvaná „Jan Žižka – husité ve východních Čechách“ nabízí stovky předmětů související s touto érou našich dějin.
Osobnost vynálezce a vizionáře Nikoly Tesly, jenž zemřel před 80 lety, připomene v nové výstavě Technické muzeum Brno. Zároveň přiblíží produkci někdejšího národního podniku TESLA, a proto výstava dostala název Není TESLA jako Tesla.
Jediný zub dravého dinosaura nalezený na území České republiky nebo spodní čelist neandrtálce vystavuje Moravské zemské muzeum. Zub pochází z bývalého lomu na Švédských šancích v Brně.
Sto let rozhlasové historie připomíná výstava v Národním technickém muzeu. Je na ní přijímač odkoupený od Karla Hašlera, i přístroj, který muzeu osobně věnoval František Křižík.
Styly oblékání a oděvní etiketu manželek českých a československých prezidentů představuje nová výstava v Národním muzeu. Návštěvníky provede obdobím sta let od vzniku Československé republiky. Měnící se dobu i společenské klima přiblíží právě i na tom, jak se 12 prvních dam oblékalo a jak reprezentovaly sebe, úřad prezidenta i celou zemi.
Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově získalo do svých sbírek největšího plyšového medvěda vyrobeného v České republice. Vyrobila ho benešovská společnost The Bears. Měří 4,5 metru a váží 70 kilogramů. S novou turistickou sezonou bude atrakcí především pro děti.