Ve Spojených státech jde do aukce unikátní zlatá mince z roku 1792 s podobiznou tehdejšího prezidenta George Washingtona. Očekává se, že srpnová dražba, která je jediná svého druhu, vynese přes milion dolarů (přes 22 milionů korun). Vedle zlaté verze je známo také několik kusů v mědi a stříbře.
Česká národní banka (ČNB) může vydávat vedle pamětních mincí i pamětní bankovky pro sběratelské účely. Umožní jí to zákon, který podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu ČTK informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Centrální banka hodlá vydávat pamětní bankovky při příležitostech mimořádného významu. Pamětní bankovky vydává nyní řada bank a vyhledávají je sběratelé.
Východočeské muzeum v Pardubicích láká na výstavu „Od stříbrného českého tolaru k americkému dolaru“. Popisuje vznik české měny, jejíž název zobecněl a dal v 18. století jméno měnové jednotce USA. Expozice byla loni poprvé k vidění v New Yorku.
Zajímavý příběh se začíná rozvíjet kolem stříbrného denáru Soběslava Slavníkovce z 10. století, který minulý týden slavnostně převzalo za účasti hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka do své sbírky Regionální muzeum v Teplicích jako vzácnou nalezenou minci v hodnotě 50 tisíc korun. Jak píše server idnes.cz, jedná se pravděpodobně o repliku z dílny společnosti Antiquanova, která se na jejím e-shopu prodává za 250 korun. Policie minci zabavila muži, který se ji pokoušel za podezřele nízkou cenu dražit na Aukru a nebyl schopen hodnověrně doložit její původ. Teď se ukazuje, že všechno může být ještě úplně jinak.
Muzeum silnic ve Vikýřovicích na Šumpersku otevřelo výstavu zaměřenou na mincovní poklady z legendární Hedvábné cesty. Kromě mincovních celků jsou k vidění také šperky či výzbroj, ale i další řada předmětů poukazující na tisíce let obchodních a válečných kontaktů mezi civilizacemi Starého světa. Expozici připravili členové Muzea jantarové stezky a hedvábné cesty. Otevřená je do začátku června.
Sbírku Muzea Jindřichohradecka v loňském roce obohatilo na 2300 nových přírůstků, což je o 800 více než v roce 2016. Mezi nejzajímavější předměty patří dosud neznámý betlém Tomáše Krýzy, který je autorem největšího lidového mechanického betlému na světě známého jako Krýzovy jesličky, zapsaného v Guinessově knize rekordů. „Muzeum loni získalo i psací stůl Emy Destinnové, říká Marie Hazuková, mluvčí muzea, které má ve sbírkách kolem 63.000 předmětů.
Mince a medaile ze sbírky Jiřího Fucimana vydražila o uplynulém víkendu společnost Antium Aurum, kterou Fucimanovi dědicové aukcí pověřili. Nejcennějším draženým předmětem byla zlatá medaile Dokončení stavby Chrámu sv. Víta z roku 1929, která se prodala za 90.000 eur (zhruba 2,3 milionu Kč) bez aukční přirážky. Podle majitele Antium Aurum Pavla Kroužka se dražby zúčastnili také kupci z USA a Japonska.
„Mince patří se svým zhodnocením mezi nejvýkonnější alternativní investice, v posledních letech zájem o ně stoupá,“ napsaly Hospodářské noviny. Výhodou mincí nebo známek podle autora článku je, že investor může začínat s nižšími částkami než v případě investic do aut nebo diamantů. A jak uvedla agentura Reuters, od roku 2005 připisují diamanty průměrné roční zhodnocení ve výši 14 procent. Dobrý výnos nabízí i smaragdy, rubíny, tanzanity nebo turmalíny.
Jiří Fuciman se několik desítek let zaměřoval především na budování kolekce mincí a medailí z období Habsburské monarchie. Sbírka ale obsahuje i vzácné tolarové ražby, ražené na českém území (Praha, Jáchymov, Kutná Hora). Sbírku bude dražit firma ANTIUM AURUM, a to na jarní aukci 5. května v hotelu Four Seasons v Praze.
Celková hodnota vydražených mincí při víkendové aukci unikátní sbírky vzácných mincí a medailí s vyobrazením císaře Františka Josefa I. dosáhla 114 milionů korun. ČTK to řekl Elizej Macho z pořádajícího aukčního domu Macho & Chlapovič. O aukci byl podle něj mezi investory mimořádný zájem, zúčastnily se jí stovky sběratelů z Evropy, Asie a Ameriky. Mince byly draženy jednotlivě.