Česká národní banka (ČNB) může vydávat vedle pamětních mincí i pamětní bankovky pro sběratelské účely. Umožní jí to zákon, který podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu ČTK informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Centrální banka hodlá vydávat pamětní bankovky při příležitostech mimořádného významu. Pamětní bankovky vydává nyní řada bank a vyhledávají je sběratelé.
Východočeské muzeum v Pardubicích láká na výstavu „Od stříbrného českého tolaru k americkému dolaru“. Popisuje vznik české měny, jejíž název zobecněl a dal v 18. století jméno měnové jednotce USA. Expozice byla loni poprvé k vidění v New Yorku.
Zajímavý příběh se začíná rozvíjet kolem stříbrného denáru Soběslava Slavníkovce z 10. století, který minulý týden slavnostně převzalo za účasti hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka do své sbírky Regionální muzeum v Teplicích jako vzácnou nalezenou minci v hodnotě 50 tisíc korun. Jak píše server idnes.cz, jedná se pravděpodobně o repliku z dílny společnosti Antiquanova, která se na jejím e-shopu prodává za 250 korun. Policie minci zabavila muži, který se ji pokoušel za podezřele nízkou cenu dražit na Aukru a nebyl schopen hodnověrně doložit její původ. Teď se ukazuje, že všechno může být ještě úplně jinak.
Muzeum silnic ve Vikýřovicích na Šumpersku otevřelo výstavu zaměřenou na mincovní poklady z legendární Hedvábné cesty. Kromě mincovních celků jsou k vidění také šperky či výzbroj, ale i další řada předmětů poukazující na tisíce let obchodních a válečných kontaktů mezi civilizacemi Starého světa. Expozici připravili členové Muzea jantarové stezky a hedvábné cesty. Otevřená je do začátku června.
Sbírku Muzea Jindřichohradecka v loňském roce obohatilo na 2300 nových přírůstků, což je o 800 více než v roce 2016. Mezi nejzajímavější předměty patří dosud neznámý betlém Tomáše Krýzy, který je autorem největšího lidového mechanického betlému na světě známého jako Krýzovy jesličky, zapsaného v Guinessově knize rekordů. „Muzeum loni získalo i psací stůl Emy Destinnové, říká Marie Hazuková, mluvčí muzea, které má ve sbírkách kolem 63.000 předmětů.
Mince a medaile ze sbírky Jiřího Fucimana vydražila o uplynulém víkendu společnost Antium Aurum, kterou Fucimanovi dědicové aukcí pověřili. Nejcennějším draženým předmětem byla zlatá medaile Dokončení stavby Chrámu sv. Víta z roku 1929, která se prodala za 90.000 eur (zhruba 2,3 milionu Kč) bez aukční přirážky. Podle majitele Antium Aurum Pavla Kroužka se dražby zúčastnili také kupci z USA a Japonska.
„Mince patří se svým zhodnocením mezi nejvýkonnější alternativní investice, v posledních letech zájem o ně stoupá,“ napsaly Hospodářské noviny. Výhodou mincí nebo známek podle autora článku je, že investor může začínat s nižšími částkami než v případě investic do aut nebo diamantů. A jak uvedla agentura Reuters, od roku 2005 připisují diamanty průměrné roční zhodnocení ve výši 14 procent. Dobrý výnos nabízí i smaragdy, rubíny, tanzanity nebo turmalíny.
Jiří Fuciman se několik desítek let zaměřoval především na budování kolekce mincí a medailí z období Habsburské monarchie. Sbírka ale obsahuje i vzácné tolarové ražby, ražené na českém území (Praha, Jáchymov, Kutná Hora). Sbírku bude dražit firma ANTIUM AURUM, a to na jarní aukci 5. května v hotelu Four Seasons v Praze.
Celková hodnota vydražených mincí při víkendové aukci unikátní sbírky vzácných mincí a medailí s vyobrazením císaře Františka Josefa I. dosáhla 114 milionů korun. ČTK to řekl Elizej Macho z pořádajícího aukčního domu Macho & Chlapovič. O aukci byl podle něj mezi investory mimořádný zájem, zúčastnily se jí stovky sběratelů z Evropy, Asie a Ameriky. Mince byly draženy jednotlivě.
Při měnové odluce před 25 lety, kdy se československé koruny měnily za české, se během pěti dnů vyměnily bankovky v hodnotě kolem 100 miliard korun. ČTK to řekl historik Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR. Rozdělením Československa přišlo Česko také o tehdejší státní mincovnu ve slovenské Kremnici, první české peníze se proto razily v německém Hamburku a kanadském Winnipegu.