Německá poštovní známka z roku 1851 byla ve Wiesbadenu vydražena za 1,26 milionu eur (zhruba 32,3 milionu korun). Ceninu pocházející ze sbírky bývalého šéfa maloobchodní společnosti Tengelmann Erivana Hauba získal anonymní dražitel.
Celkem 42 rekordů a kuriózních výkonů bylo nově zapsáno v průběhu 29. ročníku festivalu „Pelhřimov – město rekordů“. Patří mezi ně například největší háčkovaný čtyřlístek, otec a syn, kteří současně vyřezali třemi motorovými pilami 138 cm vysokou sochu sovy nebo největší ocelová loutka v ČR (665 cm, 1700 kg).
Obraz průkopníka abstraktní malby Františka Kupky Plochy příčné II se na aukci v Praze prodal za 65 milionů korun. Vyvolávací cena byla 28 milionů. I s dvacetiprocentní aukční přirážkou kupec za dílo zaplatí 78 milionů korun. Odhadní cena obrazu před aukcí byla mezi 40 a 60 miliony korun. S dosaženou cenou se obraz stal novým rekordmanem českých aukcí.
Ať už jste s výsledkem voleb spokojeni nebo ne, vězte, že sada volebních lístků, které jste dostali do schránky, bude vystavena jako exponát v expozici pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit.
Znovuobjevený obraz Jana Zrzavého Bretaňská krajina byl v Praze vydražen za zhruba 5,8 milionu korun. Obraz se po několik desetiletí neobjevoval na žádných výstavách či v monografiích věnovaných Zrzavému, protože zůstával v soukromé sbírce. Aukci pořádala galerie European Arts. Nového majitele našel i podobně znovuobjevený obraz Jindřicha Pruchy Chalupa s kvetoucími stromy. Vydražen byl za více než 1,9 milionu korun.
„Obětování v chrámě“ Františka da Ponte mladšího ze sbírek Obrazárny Pražského hradu je nekrásnější známkou roku 2018. Pro rytecký přepis obrazu Miloše Ondráčka hlasovalo nejvíce čtenářů časopisu Filatelie a deníku právu, kteří společně s Českou poštou anketu pořádají. Na druhém místě se umístil přepis návrhu Alfonse Muchy na první československou známku s motivem Hradčan. Třetí místo obsadil rytecký přepis rytce Martina Srba „portrét Diega Guzmána“.
Před deseti lety se v Sušici po 170 letech přestaly vyrábět zápalky. Kvůli silné konkurenci firem z Indie, Pákistánu i Číny tam skončila česká firma Solo Sirkárna, která už nedokázala konkurovat výrobními náklady. Technologii prodala indické firmě a fungovala dál už jen jako obchodní subjekt. Poté se přestěhovala do Brna, kde sídlí majitel celého čtyřicetihektarového areálu bývalého Sola Sušice. Továrnu na sirky, která do roku 1948 patřila k největším v Evropě, připomínají už jen poslední tři opuštěné budovy a expozice sirkařství v muzeu. Pořád je spousta lidí, kteří se s tím nemohou smířit, řekla ředitelka Muzea Šumavy Zdeňka Řezníčková.
Před rokem se v aukční síni Burda Auction v Praze prodala za 7,8 milionu korun nejvzácnější československá známka, zelená žilkovaná čtyřkoruna s černým převráceným přetiskem Pošta Československá 1919. Známka pocházela ze sbírky slavného filatelisty Ludvíka Pytlíčka ze Semil. Již v březnu 2017 se první pětina sbírky známek tohoto sběratele v dražbě prodala za více než deset milionů korun.
Nejdražšími fotografiemi na českých aukcích se loni staly snímky dvou klasiků meziválečné avantgardy a jednoho samouka, o jehož pracích odborníci stále polemizují. V žebříčku top ten je na posledním místě fotografie Běly Kolářové. Nejdražším snímkem loňského roku se stal Drtikolův akt Composition z roku 1929, který vystoupal z vyvolávací ceny necelého půl milionu na téměř 1,6 milionu korun. Uvádí to server Artplus.cz.
Obrat v českých numismatických aukcích v loňském roce vzrostl na rekordních 465 milionů korun, což je o 55 milionů více než v předchozím roce a o 165 milionů více než v roce 2016. Během loňska také došlo ke změně na třetí příčce v pořadí aukčních síní v ČR a v Praze proběhla největší aukce za posledních 25 let. Rok 2019 bude ve znamení dovozu špičkových numismatických předmětů z celého světa. Alespoň to vyplývá z expertní analýzy aukčního domu Macho & Chlapovič.