Bankovky se sbírají desítky let, dnes jsou dobrou investicí. Podívejte se na největší zajímavosti se světa notafilie
Sberatel.info
4. prosince, 2020
Dražba pětitisícové státovky, která se na konci listopadu vydražila za rekordních 12 100 000 Kč, a stala se tak nejhodnotnější bankovkou na území České republiky, ukázala investiční potenciál sběratelství papírových platidel. Kdy se u nás bankovky začaly ve velkém sbírat?
„Sběratelství bankovek má v Česku tradici sahající k měnové
reformě v roce 1945, kdy se likvidovalo veliké množství bankovek. Tehdejší
národní banka se rušená platidla rozhodla nabízet zájemcům ke koupi, a tak byl
položen základ mnoha sbírek. Dnes patří sběratelství bankovek mezi možnosti,
jak investovat a v Česku je dnes více kupců než prodávajících,“ řekl Jiří
Čížek, předseda pobočky Papírová platidla České numismatické společnosti.
Se sbíráním papírových platidel, kterému se říká notafilie,
se v českých zemích začalo až ve druhé polovině 20. století. “Měnová
reforma v listopadu 1945 naráz zlikvidovala ohromné množství platidel, ať již
protektorátních, slovenských, poukázek 1944, ale i prvorepublikových a tehdejší
Národní banka Československá dostala nápad – platidla prodávat zájemcům,”
uvedl Čížek.
V nedávné době sběratelství bankovek i mincí významně
podpořila i Česká národní banka vydáním pamětní bankovky a pamětních mincí v
rámci 100. výročí vzniku republiky. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi lidé
v Československu, Německu a Rakousku začínali se sbíráním bankovek mezi
prvními. “Bylo to dáno obecně tím, že v této části Evropy mají lidé více
peněz, a mohou se tak věnovat svým koníčkům. Také zde existovala dlouholetá
obliba sběratelství známek, na níž další sběratelské obory navazují,” říká
Čížek.
Dříve se sbírala většinou jen platidla, která platila v zemi
sběratele a okolních zemích, s otevřením trhu po roce 1989 se zájem sběratelů
rozšířil. Sbírají se tak i bankovky exotických zemí i doprovodné produkty, jako
tuzexové bony, nouzová platidla často vysokých nominálních hodnot (německé, polské
či maďarské inflační peníze) anebo platidla vojenská, vězeňská či regionální.
V posledních několika letech se rozmohlo investiční
sběratelství, které se vyznačuje výrazným růstem cen všech trochu vzácnějších
papírových platidel nebo třeba takzvaných chybotisků. Příkladem je bankovka 200
Kč z roku 1993, série A, která má v ochranném kovovém proužku místo Česká
republika napsáno Republique du Zaire, jejíž ceny vzrostla z nominální hodnoty
přibližně tisíckrát podle stavu bankovky. Vzácné pětistovky z první republiky
navržené Alfonsem Muchou se dnes prodávají až za statisíce korun.
Papírová platidla jsou dnes podle Čížka možná nejlépe zhodnocené investice. Nárůsty ceny vzácných bankovek či státovek jsou v řádech vyšších desítek až stovek procent, a tak se do tohoto sběratelství vrhlo mnoho investorů. Měli by si ale podle odborníka všímat faktorů, které ovlivňují cenu. Ta se může lišit až o několik řádů od bankovek špatné kvality po naprosto nové neoběhové bankovky. Také se v poslední době začaly na trhu vyskytovat padělky, ale na rozdíl od ostatních sběratelských předmětů mají bankovky nejvíce ochranných prvků, pomocí kterých se skoro vždy dají rozlišit od napodobenin.
Zajímavosti se světa sběratelů bankovek
Mezi
odborníky a sběrateli, kteří se notafilii, jak se říká nauce o sbírání
papírových platidel, věnují, je hlavním kritériem určujícím cenu bankovky její
vzácnost.
V České
republice je zavedené hodnocení kvality bankovek na sedmistupňové škále od N,
což je naprosto perfektní, dosud neobíhající exemplář, až po číslo 5, které
představuje velmi špatný, silně překládaný, znečištěný nebo roztržený exemplář.
Ve světě převažuje ekvivalentní americký systém hodnocení, kde zkratka UNC
(uncirculated) označuje bankovku v nejlepším stavu a POOR tu nejhorší.
Se sbíráním
papírových platidel se v českých zemích začalo až ve druhé polovině 20.
století. Počátky této tradice sahají k měnové reformě v roce 1945, kdy se
likvidovalo veliké množství bankovek. Tehdejší národní banka se rušená platidla
rozhodla nabízet zájemcům ke koupi, a tak byl položen základ mnoha sbírek.
Dříve se
sbírala většinou jen platidla, která platila v zemi sběratele a okolních
zemích, s otevřením trhu po roce 1989 se zájem sběratelů rozšířil.
Sbírají se tak i bankovky exotických zemí i doprovodné produkty, jako tuzexové
bony. Zvláštním druhem bankovek jsou takzvaná nouzová platidla, která byla
vydávána v době, kdy nebyl dostatek drobného oběživa například z důvodu války.
Bankovkami, mincemi,
ale i řády a vyznamenáními se zabývá Česká numismatická společnost, která má
zhruba 2000 členů a sdružuje především sběratele a vědecké
pracovníky. Jedna z jejích poboček se zabývá pouze papírovými platidly a
sdružuje 40 členů.
Pětitisícová
státovka z roku 1919, která se dnes na internetové aukci vydražila za
rekordních 12,1 milionu korun, se stala nejdražším českým papírovým platidlem,
které se prodalo v tuzemské aukci. Vyvolávací cena bankovky činila milion
korun. Po dlouhou dobu se ve sběratelských kruzích vědělo jen o sedmi
exemplářích, až v roce 1990 se potvrdila existence 15 kusů, později 26 kusů. V
současné době je těchto sběratelsky ceněných pětitisícovek v soukromých a
veřejných sbírkách na území České republiky a v zahraničí 36.
V posledních
letech byla za vysokou cenu vydražena například unikátní slovenská
padesátikoruna z roku 1940, které jsou na světě pouhé dva exempláře. Bankovka
se v říjnu 2016 prodala na aukci v Brně za 2,9 milionu korun bez aukční
přirážky.
Na Aukru se za
poslední tři roky prodalo na 261 tisíc kusů bankovek v celkové hodnotě přes 133
milionů korun. Mezi nejcennější bankovky patří pětisetkoruna z roku 1919, která
byla letos v červenci vydražena za více než milion korun. K nejvyhledávanějším
a nejcennějším československým bankovkám patří i pětistovka z roku 1923
přezdívaná “hnědý legionář”. Na Aukru se vydražila za půl milionu
korun.
Vzácné jsou
i bankovky, které jsou vadné, ať už z důvodu chyby v tisku nebo kvůli vadám v
bezpečnostních prvcích. Mezi nejraritnější takto chybné bankovky patří
dvousetkoruna z roku 1993, která má na ochranném pásku napsáno “Republique
du Zaire” a přezdívá se jí tedy zairovka. Její hodnota se může vyšplhat až
na 400.000 korun.
Celosvětově byla za nejvyšší částku podle zdrojů vydražena tisícidolarová bankovka přezdívaná Grand Watermelon (Velký vodní meloun) z roku 1890, která byla v roce 2014 na aukci v americkém Orlandu prodána za 3,29 milionu dolarů (72,4 milionu korun). Je to její jediný exemplář držený v soukromých rukách, druhý výtisk bankovky je uložen v bance v San Francisku.
V automuzeum se za více než 80 milionů korun proměnila bývalá sklárna v Lučanech nad Nisou na Jablonecku. Vystavené v něm budou hlavně sportovní automobily a motocykly, mezi nimi i Buggatti 37, Tatra 605 či Ferrari Testarossa. V muzeu je i speciální sekce českých závodních strojů ze známého závodu Paříž – Dakar.
Přes 230 vystavovatelů z několika desítek zemí přivezlo do Prahy poštovní známky, mince, bankovky, pohlednice a další sběratelský materiál, pro který se vydalo na 10 000 návštěvníků. Další šanci nakoupit materiál z celého světa budou mít sběratelé na vánočním veletrhu Sběratel od 25. do 26. listopadu v pražském hotelu Olympik.
Nejdražší položkou, která se vydražila v internetové aukci bankovek, jež kolovaly na území Čech, Moravy a Slovenska od roku 1762 do současnosti, se ale stala takzvaná vídeňská bankocedule v hodnotě 500 guldenů z roku 1806. Prodala se za 1,38 milionu korun.
Druhým byl obraz Šero v pralese od malířky Toyen, stálice českých aukcí, za nějž kupec zaplatil 36 milionů korun. Na třetí pozici je malba surrealisty […]
Vedle cenných mincí se prodala například Jawa Villiers, Špindlovky, sbírka modelů vagonů a lokomotiv, předměty z pozůstalosti překladatele Jana Kantůrka, deska Divadla Spejbla a Hurvínka, či číslo 1. limitované edice projektu Tří sester a Synů výčepu s názvem František z Braníka.
Muzeum, půjčovna, rarity a vůbec vše co se týká nejslavnějšího východoněmeckého výrobku všech dob.
Drážďany, Německo
Muzeum automobilů Maybach
Maybach ve 30. letech 20. století patřil luxusem i cenou mezi nejprestižnější automobilové značky. Muzeum v německém Neumarktu vlastní přes 10 % všech exemplářů, které se na světě zachovaly.